Kytice pro učitelku

M 6. 9. 20238. 10. 2023

Školáci a studenti právě vstoupili do nových ročníků a semestrů všech typů škol a celý kolotoč začal nanovo. Přiznám se bez mučení, že jsem doufal, že už k tomu letos nedojde, že už se středověké školy znovu neotevřou, a že už ani nebudu muset tento článek napsat. Se školským systémem mám totiž dlouhodobě nevyřízené účty, a přestože jsem už jeden vcelku výživný článek o školství napsal, pořád mám pocit, že jsem téma nevyčerpal dost do hloubky.

Úvod

Právě se nacházíme v Absurdistánu, jaký jsme si nedokázali ani v nejbujnější fantazii nikdy předtím představit. Šéfují nám regulérní zločinci a vlastizrádci, kteří jsou tak drzí a arogantní, že už se ani neobtěžují cokoliv skrývat. Jedou naplno, otevřeně a všemi dostupnými prostředky politiku proti vlastním lidem s cílem nás zastrašit, zlomit a zlikvidovat, přesně v souladu s plány NWO. Tito váleční štváči posílají naše miliardy na Okrajinu a tím pomáhají financovat nejen nejodpornější fašistický režim současného světa, ale i genocidu místního civilního obyvatelstva. Ve jménu tohoto nového „náboženství“ nás pak okrádají všude, kde se dá, na energiích, na daních, na nesmyslně rostoucích cenách, a zadlužují tak náš národ na 5 dalších ještě nenarozených generací. Justice láme rekordy v disciplíně „jak nasrat co nejvíc lidí, v co nejkratším čase“ a předvádí, čeho všeho je ještě schopna. Vrazi, násilníci, nelegální migranti a fetky jsou prakticky chráněným druhem, a když už se ocitnou nějakým nedopatřením před soudem, jsou ihned propouštěni na svobodu s groteskními tresty ve smyslu „Ty, ty, ty!“.

Naopak slušní, čestní, myslící a poctiví vlastenci a platiči daní, kteří ten cirkus v podstatě financují, se stávají obětí brutální policejní šikany, jsou vytahováni ve 4 ráno zásahovými jednotkami z postelí a odváděni v klepetech nebo v medvědu jako sérioví vrazi. Nedopustili se přitom ničeho menšího, než že využili svou ústavně zaručenou SVOBODU SLOVA!

A tak zatímco ryjeme rypáky hluboko v hlíně a hlavy máme vykroucené od toho, jak si stokrát denně říkáme: „To snad už není možné!“, „To přece nemůže být pravda!“, „Kam až tohle může dojít?!“, vládní mafie si láme hlavu, jak nám zkomplikovat život ještě víc, ještě rychleji a ještě efektivněji.

Ti, kdo opravdu důkladně a dlouhodobě sledují světové dění, ví, že už jsme minimálně 10 dní v oku tornáda, na které jsme se tak dlouho těšili. Právě proto se snaží Deep State ještě na poslední chvíli zničit, co může a zabít co nejvíc lidí. Jsou sice už téměř vyhubeni, tisíce se jich topí jako krysy v podzemních tunelech zaplavených vodou, všichni zbývající jsou v obrovské panice, prakticky bez peněz, ale jak je vidět, ještě stále je jich relativně dost na to, aby byli schopni nějaké akce proti lidem. Genocida lidí na Havaji, požáry v Kanadě, v Řecku a na stovkách dalších míst, to je práce temné strany.

Naopak zemětřesení a záplavy jsou práce Aliance. Právě Aliance v posledních týdnech šlápla temné straně na hodně kuřích ok najednou, a proto jsou reakce démonů tak kruté. Ale není to nic proti tomu, jak by vypadala přímá konfrontace s Deep Statem třeba před rokem nebo před dvěma. Osvobozovací procesy už teď nelze ani zpomalit, ani zrychlit, musí se to dohrát do konce, jak nejlépe to jde.

Naším úkolem, proč jsme tady a právě teď, je ten těžký závěr zvládnout za každou cenu! Nepodlehnout depresi, panice, udržovat optimizmus a víru a dělat vše proto, abychom se ve zdraví dočkali Nové doby. Přišli jsme sem proto, abychom stáli pevně na svých pozicích a až přijde čas, mohli těm pomateným ovcím dělat průvodce a učit je, jak se v novém světě orientovat. Takže se vlastně staneme pasáky! 😊

Teď bychom obrazně řečeno měli „sedět doma na zadku“ a neriskovat život, nemoc nebo úraz nějakým nesmyslným létáním na dovolenou, účastí na hromadných akcích se zapíchanci, chozením na nebezpečná místa jako jsou bazény, sauny, páry, masáže a jiné radovánky, kde se dá s vysokou pravděpodobností nakazit SP. Zkrátka je potřeba být hodně opatrný na každém kroku, protože těch nástrah přibývá geometrickou řadou. V obchodech už nezbývá mnoho produktů, které lze bezpečně konzumovat a neustále nás to nutí studovat další a rafinovanější pokusy nás otrávit.

Připadá mi současný život jako nějaká počítačová hra, kde se s každou vyšší úrovní zvyšují rizika a nástrahy. V kolikáté úrovni právě jsme? Kolik úrovní ještě dokážeme úspěšně a ve zdraví projít? Kterou úrovní hra končí?

A teď už k vlastnímu tématu „školství“

Někdo by mohl namítnout, že svět okolo nás je momentálně tak šílený, že psát o školství je zcela mimo mísu. Ano, souhlasím, že to tak pro mnoho lidí může na první pohled vypadat. Při hlubším pohledu se nakonec může situace otočit a uvidíme, že je možná školství větší zdroj problému, než jsme si byli do teď ochotni připustit.

Na začátku bych ještě chtěl předeslat jednu důležitou věc. Vždy, když píšu o nějaké konkrétní skupině lidí nebo profesi, velmi dobře si uvědomuji, že vždy mezi těmi lidmi existují výjimky, které to dělají tak dobře, jak je to ve stávajících podmínkách možné. Mám dojem, že mezi učiteli je takových výjimek ještě víc, než je mezi jinými profesemi obvyklé. Tito pedagogové svým vlastním nasazením zpomalují pád celého systému a na úkor vlastního zdraví zachraňují nezachranitelné. Těchto lidí si velmi vážím a přál bych si, aby si uvědomili, že moje kritika není namířená proti nim, ale proti systému, který tohle všechno způsobil a proti líným a pohodlným lidem, kteří si to nechali líbit a dopustili současný stav.

Jaký je rozdíl mezi politikem, který prosadí snížení valorizace důchodů, policistou, který zmlátí obuškem starou paní na Staromáku a učitelkou, která učí děti středověké bludy? Který z výše uvedených činů má závažnější společenský dopad?

Jsme vůbec schopni správně posoudit závažnost dopadů stávajícího školského systému?

Celý život jsem se pokoušel přijít věcem na kloub. Odhalit příčiny, proč se co děje. Klást si dotěrnou otázku „PROČ“ pořád dokola a tím jít do stále větší a větší hloubky. Životní motto: „Dají-li vám nalinkovaný papír, pište napříč“, mi otevřelo nejednu Pandořinu skříňku a způsobilo mi celou řadu potíží. Ano, měl jsem kvůli tomuto přístupu k životu mnoho „zbytečných“ problémů, které jiní neměli, ale na druhou stranu mě tyto problémy zocelily a posunuly mě mnohem dál, než kam se dostali ti, kteří takzvaně „psali do linek“.

Každý problém můžete vyřešit jedině tehdy, když dokážete pojmenovat jeho příčinu. A když píšu příčinu, tak myslím PŘÍČINU, tj. ty hluboké kořeny, které ten problém opravdu způsobily, a ne nějaká povrchní situace, která se vždy okázale a prvoplánově nabízí, jak šlapka u silnice, a která je vždy jen pouhým nástrojem osudu, šidítkem pro hloupé a výmluvou pro pohodlné. Totéž platí i v případě nemocí. Nemoc získáte jedině tehdy, jestli něco uděláte nesprávně. Tak třeba: udělá se vám nevolno, sedíte na záchodě a lítá to z vás všemi otvory. Každý člověk se v této situaci správně a logicky ptá, proč je mu špatně? Ale jen málokdo je schopen se dobrat skutečné příčiny. Většinou to svede na zkažený vlašák a tím je ukončena jeho investigativní činnost. Samozřejmě, že vlašák může být tím mechanickým spouštěčem, který tento stav vyvolá, ale skutečná příčina to nikdy není. Ta je vždy a za všech okolností v hlavě. (Nechci tady teď detailně rozebírat příčiny zvracení a průjmů, to by bylo na jiný článek). Stejně tak každá havárie, úraz a katastrofa se vám přihodí jen tehdy, jestliže jste se o to svým vlastním jednáním a myšlením přičinili. Náhody neexistují za žádných okolností a nejsou v tomto případě ani výjimky, které by potvrzovaly pravidlo, protože to není pravidlo, ale zákon. Nemoci se nechytají jako motýli na louce a neštěstí není výsledkem ničeho jiného než vaší nesprávné cesty životem. Kdo tohle neví, nebo to nechce vědět (těch je většina!), hraje si vědomě či nevědomě na oběť. Pohodlnou a línou oběť, která ze svých chyb viní raději všechny okolo sebe. Typické primitivní chování v materialistickém 3D světě – oběť/viník.

Ono je to tak pro živočichy jednodušší! Kdyby si každý přiznal, že si za všechno může sám, musel by s tím začít něco dělat. A to je moc práce. Na tomto principu je postavena například celá západní zdravotní „péče“, která této lidské vlastnosti, nebo spíš slabosti, dokázala plně využít. „Já jsem chytil nemoc, já chudák, tak mě všichni politujte a vy felčaři se mnou koukejte něco udělat, vždyť jste tady od toho!“. To je hnus, když se to takhle natvrdo pojmenuje, že? Nedávno rozbouřil pan Jaroslav Dušek v pořadu Čestmíra Strakatého vlny na českém rybníku výrokem o příčinách rakoviny.

Sračkomety se předháněly ve zostuzujících formulacích, materialisti padali v šoku na znak a bezmozci se mohli smíchy potrhat! Nevěřil bych, kolik idiotů se tím dokázalo zaměstnat a jak dlouho jim toto téma vydrželo. Dokonce ještě včera čili po více než měsíci od pořadu jsem zahlédl, jak to měl někdo potřebu řešit. Neuvěřitelné! Něco tak jasného a samozřejmého, jako je decentně sdělené smítko pravdy od usměvavého a zářícího pana Duška, a i to stačí k tomu, že jsou všichni pitomci rázem na nohou! A to v podstatě neřekl skoro nic, jen poodhalil záclonku daleko závažnějších věcí, a i přesto dokázal vyburcovat zaprděné nemyslící stádo tupců k takovým neadekvátním reakcím!

A netýká se to jen zdraví. Tento přístup „já nic, já muzikant“ se táhne jako červená nit napříč všemi obory. Na stejném principu je postavená politika. „Vláda lidu prostřednictvím zvolených zástupců?“ Jo, to je hodně dobrý vtip. A tak bychom mohli pokračovat dál a jako příčinu, proč to nemůže nikdy fungovat, bychom našli vždy totéž:

Neoprávněné delegování pravomoci a zodpovědnosti na někoho jiného.

Zdravotnictví? Zdravotnictví neléčí, ale udržuje lidi nemocné po co nejdelší dobu. Miliardy věrných zákazníků jsou nejlepším byznysem na světě! V konečném důsledku ale vždy zabíjí. A dnes už bohužel i popravuje. A dobře nám tak! Nemáme právo delegovat péči o svoje tělo a o svou mysl na někoho jiného! To se prostě nesmí! Naše tělo je jedna obrovská kontrolka toho, co děláme špatně a je naší povinností se těmito signály těla řídit a podle toho korigovat svůj život. Z tohoto životního úkolu se nelze vyvléct, a když to někdo přesto udělá, pak ať se ničemu nediví.

Pečovatelské ústavy? Povinností každého dítěte je se umět postarat o své rodiče. Kdo to neudělá, dá svoje rodiče do nějakého přiblblého ústavu, kde se se staroušky špatně zachází, tak je sráč! A také podle toho špatně dopadne. Staroušek pak bohužel na závěr svého života zažije teror, protože nesprávně vychoval svou ratolest. Každému, co jeho jest. Takže proč si stěžujeme, že v některých domovech důchodců vládnou nelidské podmínky? Vše je jen příčina a důsledek.

Politika? K čemu potřebujeme politiky? Aby si na náš úkor mohli žít jak prasata? A přitom nám neustále ukrajovali salámovou metodou naše práva? Lidi žádné politiky nepotřebují, a když budou potřebovat k něčemu nějakého zástupce, pak si ho zvolí a on bude jejich mluvčím! Jakmile udělá cokoliv v rozporu s vůlí lidí, kteří si ho zvolili, okamžitě ho odvolají a podle závažnosti zavřou nebo popraví. Zrada nebo velezrada se nikdy nesmí tolerovat!

Školství? Rodiče zplodí dítě, můžou se z něj opupínkovat, ale hned po porodu do něj nechají napumpovat celou Mendělejevovu tabulku i s kusy nějakého potraceného Mendělejeva! Tím mu v podstatě deaktivují šišinku, sníží mu mozkový potenciál na polovinu, vytvoří z něj autistu a v šesti letech ho dorazí tím, že ho pošlou na dlouhodobý indoktrinační pobyt do středověkých škamen, kde mu podobně smýšlející idioti vymandlují mozek, aby z něj byla stejná ovce, jako jsou učitelé i jeho rodiče. Za úspěch je paradoxně považováno, když ve školství vydrží co nejdéle a prostřednictvím známek a studijních výsledků prokáže, že už je dostatečně poškozený. To to jako vážně nikomu nevadí?

Pozor! Nudná, ale pro pochopení důležitá část:

Omlouvám se, teď budu chvíli nezáživný, ale potřebuji vás dostat do obrazu. Už jste se někdy setkali s pojmy KONCEPCE SOCIÁLNÍ BEZPEČNOSTI (KSB)? Anebo DOSTATEČNĚ VŠEOBECNÁ TEORIE ŘÍZENÍ (DVTŘ)? Většina asi ne. Někteří z vás se ale možná setkali s Vladimírem Viktorovičem Pjakinem v pravidelném pořadu Otázky a odpovědi. Pan Pjakin je ruský politolog, který vychází právě z výše uvedených teorií řízení. Tyto teorie vznikly na akademické univerzitní půdě v Petrohradě ještě v době existence Sovětského Svazu, někdy okolo roku 1985. Od té doby získaly popularitu po celém světě, protože podle těchto teorií současný svět opravdu funguje a při jejich znalosti se dokážete orientovat v politice, dokážete předvídat další kroky politických zločinců, ale dokážete také formulovat postupy, jak zabránit nežádoucím událostem nebo předejít konfliktům. Pro většinu lidí ale zůstane tato teorie jen černou skříňkou, protože pro její pochopení je potřeba skutečného studia docela dost velkého množství těžkého materiálu. Přesto, že je politologie můj koníček, bylo to těžké i pro mě. Je to škoda, možná jednou napíšu nějakou lépe stravitelnou a zkrácenou podobu tohoto jinak fenomenálního a velkolepého díla. No nic, pro tento článek si z celé této teorie vypůjčím jen jednu jedinou věc a tou je téma takzvaných šesti priorit řízení. A ještě to zjednoduším na naprosté minimum. Takže se nemusíte bát a jdeme na to:

Takzvané „globální elity“ (neboli Deep State, Kabala, zmrdi, to je jedno, dosaďte si cokoliv) pracují dlouhodobě na ovládnutí lidstva přesně podle následujících šesti priorit:

priorita – metodologická
priorita – chronologická
priorita – faktologická
priorita – ekonomická
priorita – zdraví
priorita – vojenská

Do první priority patří především vzdělávací systém (patří tam toho víc, ale hodně zjednodušuji!). Tato priorita je pro prosazení zvrácené ideologie a demagogie (j)elit časově nejnáročnější, přeprogramování lidí trvá minimálně deset let a výše, dalo by se říci celou generaci. Ovšem účinnost těchto postupů je nejvyšší a účinky mají trvalý charakter.

Naproti tomu na šesté prioritě leží vojenské řešení, které dosahuje výsledků sice téměř ihned, ale jeho dopady na prosazení cílů a manipulování se společností zdaleka nejsou tak hluboké. Někdy se touto cestou dokonce dosáhne opačného cíle.

Další priority jsou rovněž zajímavé, kdo má zájem, nechť se tím pokusí prokousat sám. Většinu materiálů lze najít zde (http://leva-net.webnode.cz/). Pro účely tohoto článku už to tolik podstatné není, řekli jsme si vše potřebné.

Na následujícím obrázku jsou souhrnně zobrazeny všechny priority, u každé z nich je uvedeno, co do ní všechno patří, vedle je zobrazeno zvíře, představující rychlost aplikace dané priority a vedle něj účinnost. Takže v případě první priority, která nás v tuto chvíli zajímá nejvíc, je to rychlost mrože na souši, ale účinnost rakety s jadernou hlavicí.

Konec nudné části!

Tuto teoretickou pasáž jsem sem musel vložit, abych tím zdůraznil jednu velmi důležitou věc a tou je nesmírná společenská závažnost vzdělávacího systému, který celý kompletně leží na první prioritě. Čili znovu: je to nejpomalejší a časově nejnáročnější proces, ale s nedozírnými společenskými následky.

Politici mohou prosazovat nějakou zvrácenou agendu, ale je pouze na lidech, jestli si to nechají líbit nebo jestli je upálí. Média mohou lhát, manipulovat a demagogicky otáčet fakta, jak chtějí, ale je opět na lidech, jestli si ty hlavy fakt nechají od nich pravidelně každý den proplachovat nebo jestli jim ty huby zavřou jednou provždy. Doktoři mohou chtít napíchat jedy do všeho živého okolo sebe, ale je opět jen a jen na nás, jestli jim to dovolíme nebo ne. Jsme dospělí a naší povinností je rozlišovat, co je správné a co ne a podle toho se zařídit. Máme svobodnou vůli a povinnost postavit se proti zlu a zvůli. Jestliže to neuděláme, je to naše chyba.

Ale existuje jedna instituce, proti jejíž zvůli se lidé nedokáží sami bránit a tou je škola a obecně celý „vzdělávací“ systém. Nedokáží se bránit proto, že jsou to DĚTI a přijímají všechno, co se do nich vloží prakticky bez filtrů. Přijímají to také proto, že rodiče převzali nad tímto procesem záštitu a tím to paušálně schválili!!! Korunu jsme tomu nasadili tím, že jsme vytvořili zákony o povinné školní docházce. Těmi bezbrannými příjemci lží a nesmyslů jsou naše děti, to nejcennější, co máme, naše krev, naše budoucnost. Zabalíme jim svačinu a posíláme je do těchto institucí na převýchovu, na indoktrinaci a na přeprogramování.

Nebudu tvrdit, že jedině školství je zdroj převýchovy. Podílí se na tom i sociální sítě, počítačové hry, televize, obecně celá současná společnost i se svou pop kulturou. Je zde ale jeden podstatný rozdíl – všechno můžete dětem sebrat nebo vypnout, ale do školy chodit musí. A tam pak působí synergicky jak škola, tak kolektiv ostatních spolužáků, takže z toho stejně není úniku.

Ale začněme pěkně popořadě.

Mnoho z vás, stejně jako já, si nepochybně klade otázku, jak je možné, že většinové stádo nevidí tu hrůzu okolo nás, ty odporné vysoké zdi, postavené z cihel uměle a záměrně vykonstruovaných lží? Jak je možné, že lidi volili ve dvou volebních obdobích po sobě vždy to nejhorší možné zlo a jak je možné, že ještě ani dnes, poté, co to ZLO předvedlo, co umí, čeho všeho je schopno, to spící většina není schopna pochopit?!

Můžeme to odbýt tím, že v ČR je 70 % zapíchnutých, a tudíž jsou již snadno ovladatelní a manipulovatelní přes 5G jako roboti. To je nepochybně pravda, vidíme to na každém kroku. Jenže procento zapíchnutých je v každé věkové kategorii jiné a u nejmladší generace je naštěstí relativně nízké. A právě tato generace je v současné době tak moc „mimo“, jak je to jen možné. Čím to je? Kdo tu generaci zničil?

Jak už jsem napsal v mnoha svých článcích, nepřekvapuje mě zločinnost politiků, protože ti tam jsou přesně k tomuto účelu; nepřekvapuje mě zkorumpovanost soudního systému, ten je tady jenom proto, aby chránil stejně zkorumpované politiky před vlastními lidmi; nepřekvapuje mě brutalita policie, to jsou stejně jenom vypatlané zakomplexované mlátičky, které mají POMÁHAT prosazovat nový světový řád a CHRÁNIT zločince před samotnými lidmi. S největší pravděpodobností to nejsou ani lidé, ale nějaké hmyzí entity, které jen jako lidé vypadají, takže pak s naprostým klidem dokáží srazit invalidu z vozíku, střelit neozbrojeného člověka gumovým projektilem do krku nebo sebrat právničku v kavárně a v klepetech ji odvléct jako největšího zločince. Žádný normální člověk by tohle nikdy nemohl dělat, a i kdyby práci u policie do roku 2020 dělal z naivity, tak po covidovém policejním běsnění by musel z jejich řad okamžitě utéct.

Ne, nic z toho mě vůbec nepřekvapuje, protože Matrix byl přesně takto vymyšlen a všechny tyto instituce jsou tady od toho, aby zaměstnávaly otroky, kteří si za mrzké peníze budou špinit vlastní karmu tím, že budou plnit dílčí úkoly v genocidním soukolí nového světového řádu. Tito otroci všech možných státních institucí, aby mohli vůbec svoji práci vykonávat, si při tom musí nalhávat, že za vlastní činy nenesou vůbec žádnou zodpovědnost, protože jednají na příkaz svých nadřízených. Ti se budou jednou hodně divit, až se dozvědí, že absolutně všechno mají na svědomí jen oni sami, a že se budou zodpovídat za každé slovo, podpis i úkon. Kdyby věděli, že jsou v tom až po uši, tak by velmi rychle posílali výpovědi a šli by raději vyvážet popelnice. Mimochodem, víte o tom, že se již v USA hromadně popravují doktoři, kteří píchali šmakulády do lidí? A protože jich je hodně, tak se s tím jednotky JAG moc neserou, naženou jich sto najednou do jedné místnosti, přečtou jim obžalobu hromadně a pošlou na šibenici. Již brzo ve vašich kinech!

Matrixu se musí jedna věc přiznat. Mají svoje metody dokonale zvládnuté, jsou to mistři psychologie a znalci lidské psychiky. Dokáží dokonale využít všech špatných lidských vlastností ve svůj prospěch. Můžeme to vidět ve všech oblastech života, jak tyto v podstatě trapně jednoduché a naprosto průhledné metody dokonale fungují na tupé lidské stádo.

A v tomto okamžiku přijíždí na scénu zvědavý invalida Jirka Karásek a ptá se: „A proč si tedy myslíte, že to na ty lidi tak dokonale funguje?“ (pro ty, co neznají „zvědavého invalidu Jirku Karáska“ – postava z Cimrmanova díla Záskok).

Asi by Jirkovi Karáskovi spousta lidí dokázala na jeho otázku odpovědět a zřejmě by byly všechny odpovědi správné, ale já jsem bytostně přesvědčen, že lví podíl na zničení jedné a půl generace měla a má právě ŠKOLA.

Proč? Po státním převratu zorganizovaném CIA na našem území v roce 1989, jsme se stali terčem západní ideologie s nejvyšší prioritou. Proč? Za prvé – Československo zaujímá strategické území, které je pro západ neodolatelně blízko k ruským hranicím. To byl ten nejdůležitější a hlavní důvod. Pamatujme si, Západu již 150 let a možná mnohem déle, šlo vždy o Rusko. Za druhé – jsme Slovani, takže vysoce riziková rasa, která musí být pod kontrolou a za třetí – měli jsme příliš silnou ekonomiku, byli jsme příliš chytří, schopní, vzdělaní a pracovití. Západ nemůže tolerovat takovou konkurenci. Tyto důvody bohatě stačily k tomu, aby se to tady již od roku 1990 začalo hemžit americkými agenty a cizopasnými neziskovkami. Ti všichni odvedli perfektní práci při transformaci společnosti na prozápadní a materialisticky proamerickou. Jak to udělali? Přepsali osnovy všech typů škol, změnili tam tisíce drobností, které pak v součtu měly fatální dopad na myšlení lidí. Mistrovské dílo! Samozřejmě totéž se děje v celém mediálním prostoru, ale jak jsem napsal, jestli si to nechají dospělí líbit, je to jejich blbost. Současně umístili do vědomí společnosti tikající nálože rusofobie. Tyto nálože nebyly donedávna moc vidět, a když se někde objevil nějaký náznak nenávisti k našim slovanským bratrům, každý v tom viděl jen důsledek roku „68“. Tajné služby dokáží přesně definovat, jaké otázky jsou v každém národě velmi citlivé a třaskavé a na tyto Achillovy paty ušijí psychologickou metodiku, jak to zužitkovat pro své cíle. V Čechách je citlivé místo vztah k Rusku kvůli roku 1968 a tak se zde zasela rusofobie.

Fašizmus by se tady nechytil, protože ten tu nemá žádnou tradici, na rozdíl od Ukrajiny. Ve všech bývalých sovětských republikách začali tedy s masivní převýchovou k rusofobii a do extrému to dovedli pochopitelně na Ukrajině. Tam k tomu ještě přidali neonacionalizmus. Jak? Již před 32 lety začali krmit Ukrajince sračkami o jejich nadřazenosti, lžemi o primitivních Rusech a o tom, jak jedině Moskalové mohou za jejich ekonomický úpadek, protože ty „líné a ožralé Rusy“ musí ještě živit. Takové masírky probíhaly dokonce už i v mateřských školkách! Pak stačilo vzkřísit odkaz Bandery a už měly statisíce úkáček vytetovaný hákový kříž na prdeli společně s portréty Hitlera, Bandery a úryvky z Mein Kampf.

Stejné metody se velmi osvědčily ve 30. letech v Německu, tak proč to nezopakovat o 80 let později, když to tak dobře fungovalo! V roce 2014 udělali Američani na Ukrajině převrat, dosadili si tam fašistickou diktaturu, která měla hlavně za úkol jednu jedinou věc – páchat libovolný teror na ruskojazyčném civilním obyvatelstvu tak dlouho, dokud se nepodaří vydráždit Rusko, aby na to jakýmkoliv způsobem zareagovalo. Za 30 let intenzivní převýchovy pomocí obří psychologické operace, tak získali Amíci armádu zfašizovaných a zfanatizovaných úkáček, ochotných jít okamžitě bojovat se svým uměle vytvořeným úhlavním nepřítelem, který nepochybně může za jejich zbabrané životy! Co víc si mohla CIA přát!

Kdo trpí v Čechách rusofobií, může si být jist, že tu americkou prolhanou manipulaci sežral i s navijákem. Gratuluji! Do své hlavy si nikdo z nás nevidí, a tudíž nevíme jistě, jestli tam máme mozek, či nikoli. Ale jakmile jste rusofob, máte jasno – mozek ve vaší hlavě zcela jistě nebydlí! Proč je v Čechách zapotřebí rusofobie? Tajné služby si připravily půdu ve všech zemích bývalého socialistického bloku k tomu, že až se jednou podaří vyprovokovat ruského medvěda k jakékoliv vojenské akci, tak aby byly všechny státy proti Rusku a veřejné mínění jednotně také. Zejména u slovanských národů si dali záležet, aby se žádný k Rusku nepřiklonil. Zkrátka, celá Evropa a na povel musí povinně nenávidět Rusko, aby se dostal Putin do izolace od celého zbytku světa a mohl být pomocí sankcí zašlapán do země. Takový byl plán. Můžeme si být naprosto jisti, že kdyby Aliance nezdecimovala Deep State do února roku 2022, tak by to tak opravdu dopadlo. Nebo se na to můžeme podívat z druhé strany: Vladimír Vladimírovič mohl začít SVO teprve tehdy, když si byl naprosto jist, že se mu útok „kolektivního záprdu“, podaří ustát.

Ale zpět ke školství. Již 33 let probíhá nenápadně, ale zato velmi intenzivně, přestavba školství na západní model – jedna z nejdůležitějších součástí celého transformačního procesu ve východoevropských zemích.

Socialistické školství trpělo mnoha neduhy. Rozhodně netvrdím, že to bylo dokonalé. Koneckonců jsem si celým systémem osobně prošel a vím o tom své. Nejednalo se o žádný vyspělý duchovní systém, který by se mohl stát vzorem pro budoucí školství v novém osvobozeném světě. Tak to nebylo ani vzdáleně. Ovšem v porovnání s tím, kde se ocitl celý vzdělávací systém dnes, lze socialistické školství považovat za již „těžko dosažitelný ideál“.

Co je potřeba udělat proto, aby se z relativně funkčního vzdělávacího systému stala liberální žumpa amerického typu? Západní agenti na to mají pochopitelně dokonalé funkční metodiky. Na místě činu jim k tomu stačí pár kolaborantů na klíčových místech (a že jich tady máme!) a transformace školství mohla začít. První krok, kterým se vždy začíná, je zavedení přebujelé administrativy. Pedagoga je potřeba především zaměstnat. Takže tabulky, statistiky, výkazy, hlášení, všechno nejlépe několikrát zapsat do různých systémů. V prvních deseti letech po převratu se administrativa na školách zmnohonásobila a tím ukradla pedagogům klíčovou porci času, kterou nutně potřebovali k udržení psychického zdraví. O to jsme pedagogy zdárně připravili a dnes platí mnohem více než dříve, že učitel není povolání, ale diagnóza. Od té doby jsou všichni v jednom kole a nikdo si při tom už nestihne spojit body, aby zjistil, že školství přestalo zcela plnit svou původní úlohu. Z učitelů se stali jen takoví ubozí a přetížení úředníčci, kteří jsou v tom kolečku tak dlouho, že už zapomněli, proč tam vlastně jsou.

„Pedagog ve stresu je špatný pedagog.“, „Kdo uteče, ten vyhraje.“ a „Za ty peníze to může dělat jen blázen!“ – jsou hesla, která provázela cestu vzdělávacího systému do pekel horoucích. Pak už stačilo jen zavést inkluzi, dotace státu za každého žáka, na pár soudních sporech ukázat, že si učitel na dítě „prostě vyskakovat nebude!“ a bylo vymalováno! Dnes je školní systém postaven vzhůru nohama. Učitel se bojí žáka, ředitel se bojí vlivných rodičů, škola se bojí vyhodit lempla, protože by přišla o peníze a žáci se chovají jak utržení ze řetězu, protože ví, že mohou absolutně cokoliv. Každá škola je naprosto finančně závislá na ministerstvu, takže nesplnit příkaz ze shora, se rovná sebevraždě. A tak jsou školy zpolitizované a dělají to, co se jim nařídí, aniž by o tom přemýšlely. Ve škole se nepřemýšlí, od toho tato instituce už dávno není. Jestli je někde vidět dokonalé zhmotnění zvráceného liberalizmu s veškerými důsledky, pak je to právě na základních školách. Skanzen liberalizmu, muzeum debility a výstava LGBT úchyláren. Třešničkou na dortu je modrožlutý hadr, který vlaje nad většinou škol v Böhmen und Mähren. Když víme, že barvy ukrajinské vlajky jsou zároveň poznávacím znakem domu Rothschildů, pak víme, kdo naše školství dobyl a dobil.

Představme si takovou směšnou fiktivní situaci, že by se tato dnešní „moderní“ škola ocitla zpátky v čase, třeba v roce 1975. Děti by přišly domů a začaly by rodičům vyprávět, co se všechno ve škole děje. Jsem přesvědčen, že druhý den by bylo před školou shromážděno 80 % rodičů, chystajících se ručně vysvětlit řediteli, že TAKHLE TEDY NE!!! Ten by mezitím prchl zadním východem přes tělocvičnu a emigroval by přes Jugoslávii do Německa. Ještě tentýž den by se vše vrátilo do tehdejšího normálu a Obvodní stranický výbor KSČ by se rychle postaral, aby se to už nikdy neopakovalo.

A o tom to právě je. Rodiče současných dětí to neudělají proto, že oni sami zažili školu již změněnou liberálním humusem, a tudíž pro ně není tak velký rozdíl mezi tím, co zažili sami a mezi tím, co zažívají jejich děti. Ten rozdíl pro ně není dostatečně velký na to, aby se kvůli tomu jakkoliv splašili. Ovšem rozdíl mezi školou v sedmdesátých letech a dnes je obrovský. Ale kdo to posoudí, když už rodiče ne? Možná prarodiče. Jenže těm se takové detaily vůbec nesdělují, starouškové jsou vůbec rádi, že ještě nějak žijí, a že je vnouček navštíví a určitě nebudou zjišťovat míru liberalizace v jeho škole. A i kdyby byli tak osvícení a zjistili by, jak to je, tak by s tím stejně nic neudělali, protože rodiče by to považovali za výplod jejich stařecké fantazie.

Stupňuje se to každým rokem a všichni si na to postupně zvykli. Princip salámové metody. Učitelé jsou dnes už tak otupělí, že vůbec nevnímají, co děti provádějí přímo před jejich zraky. Díky jedné ze svých profesí mám tu „vzácnou“ možnost setkávat se s žáky všech věkových kategorií a všech stupňů škol. Nejvýrazněji se to projevuje právě na základním školství. Porovnávám mnoho vzorků žáků z různých základních škol a také vidím pedagogy a jejich reakce na různé situace. Mohu porovnat své pozorování vždy s předchozími roky a docházím k děsivému závěru, že křivka poškození jak žáků, tak i učitelů, začala strmě stoupat vzhůru. Letos to dosáhlo takových měřítek, že příští rok už nechci zažít! Právě teď je přesně ten nejvyšší čas, aby se starý systém zhroutil, protože si zkrátka neumím představit, kam dál by to ještě mohlo dojít.

A jsme tam! První generace po převratu už byla částečně přeprogramována, a tudíž už je slepá k indoktrinaci svých dětí. Už tady vlastně není vůbec nikdo, kdo by to mohl posoudit a už vůbec s tím něco udělat. Paralela s žábou pomalu vařenou ve vodě je dokonalá. Rodiče to nevidí, učitelé to nevidí, prarodiče už do toho nemohou kecat, a tudíž je to celé v hajzlu!

Když si představím čistě teoreticky, že ten „materiál“, který právě teď navštěvuje základní indoktrinační školu Rothschildovského typu, doroste do věku, kdy se z „toho“ stanou rodiče, pak mohu zodpovědně prohlásit, že u toho už určitě nechci být. Naštěstí už nebude mít stávající systém žádné pokračování, protože se letos společně se zdravotnictvím zhroutí i celé školství, takže – uff! Bude to asi o fous! A v novém světě? Kdo ví, jak bude vypadat školství ve světě, kde zmizí otroctví a zavládne zlatý věk. Už jsem o tom psal v předchozím článku o školství. Jsou už takové školy v Rusku na Sibiři, které se pokouší vytvořit zcela novou koncepci, která dětem umožní rozvoj ducha, který ve standardní škole nemůže nastat. Je možné, že se na různých místech světa už podařilo odladit nějaké nové modely, které nebudou ničit dětskou psychiku, a které poskytnou zvídavé dětské duši uspokojení. Cokoliv jiného, jenom hlavně nic z toho současného modelu.

Abych nepsal jen obecně, tak se pokusím vyjádřit, co je na stávajícím školství špatně. Nepíšu to proto, že bych potřeboval za každou cenu něco kritizovat, ale proto, abychom si všichni uvědomili, jak moc jsme ke stávajícímu systému slepí a už nejsme schopni vidět a pojmenovat, co je na něm špatně. Bereme to jako nutné zlo, se kterým stejně nic neuděláme. Ale to je přesně ono. Když si tohle řekne každý, tak s tím opravdu nikdo nepohne.

Pedagogové

Začnu od pedagogické fakulty. Mladý člověk se rozhodne na střední škole čili ve věku, kdy prakticky nemá tušení, o čem je život, že chce být učitelem. Každý dnes ví, jak se stát učitelem a co proto udělat; jednoduše stačí mít dobré známky a pak jít na pedagogickou fakultu, kde ho jiní pedagogové naučí, jak správně učit. Ještě výstižněji řečeno, jak co nejefektněji nalít žákům do hlav obsah školních osnov. Čili po učiteli se nechce, aby přemýšlel a předal žákům to nejlepší ze sebe, ale aby je co nejefektivněji naučil to, co „někdo“ napsal do školních osnov. A to je zatracený rozdíl! Kdopak asi tak napsal ty osnovy!?!?

Absolventovi „pajdy“ je něco okolo 23 let a nebudeme si tady něco nalhávat, je to dítě, a ještě dlouho bude. Dítě bez životních zkušeností, které nic nezažilo, které nemuselo řešit žádné složité životní situace a které ani neví, kdo vlastně je, proč tu je a co chce. A tohle „dítě“ by mělo někoho něco učit? To je absolutní nesmysl!

Už tady vidíme, že je to celé shnilé od samého základu! Toto nevycválané dítě by mělo nejdřív prožít kus aktivního života, mít rodinu, třikrát se provdat, rozvést, cestovat, učit se, poznávat svět, seznamovat se s nejchytřejšími lidmi, kteří jsou k dispozici, zkoumat život až do morku kostí a teprve, když by taková osobnost dorostla do nějaké úrovně, mohla by se značnou dávkou sebereflexe dojít k závěru, že teď už má co sdělit ostatním a mohla by se svobodně rozhodnout, že pro zájemce, kteří o to projeví opravdový zájem, může přednášet svoje vědomosti, poznatky, zážitky a zkušenosti.

Povinná školní docházka

Tak to je už nesmysl v samotném názvu. Jakmile je něco povinné, tak už to z principu nikoho nemůže bavit. Bavit mě může jen to, co si sám dobrovolně vyberu a co chci dělat. Jestliže se rozhodnu, že už to dělat nechci, tak to dělat přestanu.

Něco jiného je naučit se číst, psát a počítat. To by mohlo být povinné a zvládlo by to dítě mezi pátým a sedmým rokem v chytře koncipovaném kurzu cca za rok. Ale všechno ostatní jsou nesmysly a lži, které by ve stávající podobě měly být pod trestem zakázány vyslovovat i nahlas v koupelně! Přece mě nikdo nemůže nutit, abych se učil nesmysly, když tomu prostě vůbec nevěřím! A koneckonců, jestli se nebudu učit vůbec nic, tak je to pořád jen moje věc a každému je do toho prd! To jsou základní pravidla rozvoje lidské osobnosti.

Předměty

Zeměpis – prý žijeme na kulatém povrchu planety Země, která rotuje rychlostí 1700 km/h a je stará 4,5 miliardy let! Slunce je vzdálené 150 miliónů kilometrů. Vesmír vznikl Velkým třeskem a Američani přistáli v roce 1969 na Měsíci. Tak to jó! V zeměpise se zkrátka děti učí ty nejšílenější a nejabsurdnější bludy. Méně škodlivé by bylo, kdyby je učili, že děti nosí čáp! Nechme stranou, jestli je Země plochá nebo kulatá; škola vtlouká naprosté bludy do dětí s takovou razancí a jistotou, jako kdyby ředitel s celým učitelským sborem jezdil každé léto na Saturn na dovču! Uvědomují si učitelé vůbec, že jestliže děti učí nesmysly, tak že lžou? A že kromě poškozování své karmy ponesou zodpovědnost za poškození celých generací? Dokáže vůbec někdo správně kvalifikovat velikost tohoto zločinu?

Dějepis – jak může mít někdo vůbec tu drzost, říct, že zná dějiny? Dějiny, které byly vždy nástrojem manipulace s lidstvem? Přepsány vítězi tolikrát, že už to nikdy nikdo nespočítá!? Zabývám se tím celý život a výsledkem je, že bych dal dohromady možná pouze velmi hrubou kostru toho, jak to tak asi mohlo v minulosti být! Ale vůbec si tím jistý nejsem, protože se každý týden dozvím něco nového a kostru musím pořád revidovat. Ale mladá ÚČA, ta nepochybuje! Ta má jasno. Postaví se před žáky a bude jim bezostyšně tvrdit, že pocházíme z opice, jediné pyramidy jsou v Egyptě a sloužily jako hrobky faraónů, Cheopsova pyramida je stará 4000 let a všechno se vyvinulo z chaosu po Velkém třesku, který se stal v úterý třináctého září, ve 12:20, před 14 miliardami let. Tečka. Ona má jasno! Uvědomte si, že ti lidi normálně, bezostyšně a drze lžou, a ještě se za to nestydí brát peníze!?!

Kdo ví, ten ví!

Totéž fyzika, chemie, biologie, prvouka, občanská výchova a další. To jsou slepence nesmyslů vytržených z kontextu, které nemají hlavu ani patu, klíčové věci tam záměrně úplně chybí. Účel takového „učení pro učení“ je jen jeden: zaměstnat dítě, připravit ho o dětství, o možnost projevit svobodné názory a kreativitu, nalít mu do hlavy obrovskou hromadu lží, aby bylo z čeho psát testy a pak ho zkoušet, jestli se dokázalo ty bludy naučit dostatečně přesně! Ze všech předmětů se stala nepřehledná směsice informací, která vyvolává dojem obrovské složitosti a tím nutí mladé lidi, aby kvůli své ctižádosti studovali pořád dál a dál. Jenže ona je ta složitost záměrně vytvořená, aby to jejich snažení nikdy neskončilo.

Jazyky – Způsob výuky jazyků je úplně nejabsurdnější ze všech předmětů! Jazyky učí učitelé, kteří jsou mnohdy pár lekcí před žákem. Znám i případ, kdy angličtinu učí Ukrajinka. Už jste někdy viděli někoho, kdo by se naučil jazyk ve škole? Já ne! Podle mě je to opět vytvořené záměrně tak, aby se tímto způsobem nikdo jazyk nemohl naučit, pakliže se do toho sám svou vlastní soukromou aktivitou nevloží. Tak proč studovat jazyky ve škole, když stejně všichni vědí, že je to nesmysl!

ZUŠ – základní umělecká škola. Kdyby si někdo naivně myslel, že výuka hry na hudební nástroje je v pořádku, tak ho mohu vyvést z omylu (pochopitelně je mnoho hudebních škol, které to dělají dobře, ale statisticky v průměru je to stejný problém, jako ve všech ostatních školách). Všechny mé děti si tím prošly, a ještě zprostředkovaně mám spousty příkladů, tak o tom vím docela dost. Tento druh školy považuji za Ústav, který spolehlivě odnaučí vaše dítě lásce k hudbě a znechutí mu vybraný nástroj již během prvního roku.

Pochopitelně, čest patří výjimkám! Copak lze tak delikátní věc, jakou je výchova mladého hudebníka, provádět masově jak na běžícím pásu? Kdo řekl, jak bude vypadat metodika? Udělal někdo statistiku, kolik dětí takovou školu po prvním roce opustí? Udělal někdo průzkum, jestli je 14 let hry na klavír podle osnov ZUŠ adekvátní tomu, aby dítě dokázalo i potom nástroj milovat, a aby na něj dokázalo hrát i v kapele, improvizovat a poradit si s harmonií? Odpovím si sám – ani náhodou! Ten, kdo se tomu nevěnuje ještě navíc ve svém volném čase a nevloží do toho svoji osobní touhu a energii, se to opravdu nenaučí, skončí na ZUŠ a skončí současně i s nástrojem, protože praktické využití nabytých znalostí je naprosto k ničemu.

Škola

Škola je v dnešním pojetí budova nebo soustava budov, kam děti musí povinně docházet, bez ohledu na to, jestli se jim to líbí nebo ne. Právo na vzdělání je sice velmi hezký vzletný pojem, ale skrývá se pod ním povinnost se nechat „vzdělat“. Tady končí radost, entuziasmus, nadšení, zvídavost. Tady se zabijí všechny skvělé dětské vlastnosti. Když je dítě malé, dokáže si hrát donekonečna s tím, co ho baví. Má nekonečnou zásobu energie a je neunavitelné. Proč? Protože to dělá dobrovolně, a protože ho to baví. Povinnou školní docházkou jsme odstranili dobrovolnost a pravěkými osnovami jsme zabili možnost, že by to mohlo někoho bavit.

Zpolitizované školství

Události okolo Covidu v roce 2020 vlastně začaly naplno odhalovat zatuchlost školského systému a zatloukat poslední hřebíčky do jeho rakve. Pro mnoho rodičů byly tehdy podmínky ve školách neakceptovatelné a začali usilovat o domácí výuku. Mnozí bohužel narazili na tak velké administrativní bariéry, že se jim nepovedlo dítě ze školského systému včas vyjmout, a tak se mnohým stalo, že bylo dítě v mezičase několikrát vyšpejlované, a tudíž může mít dnes poškozené zdraví i s velmi vážnými důsledky. Tady vidíme názorně, jaké důsledky přinese, když jsou ve školství cvičení roboti bez samostatného myšlení, zvyklí jen poslouchat příkazy shora ať jsou jakkoliv absurdní.

Systém padajícího hovna je zde dokonale zhmotnělý. A když se nějaký pedagog vzbouřil proti těmto nesmyslům ve snaze uchránit děti od nejhoršího, tak ho ještě kolegové a rodiče pranýřovali, a nakonec ze školy vyštvali.

Většina učitelů nemá o lidském zdraví ani šajna, takže když přišel Covid, tak měli aspoň zachovat neutralitu a k těmto věcem se vůbec nevyjadřovat. Měli prohlásit, že žádné zdravotní úkony na půdě školy provádět nebudou a hotovo. Učitel, který uvěřil, že hadr na hubě někoho ochrání před nebezpečným virem, je idiot, který nemá ve škole co pohledávat, a to ani jako školník. Další hřebík představuje ukrajinská propaganda. Opět, politické názory jednotlivých učitelů měly zůstat pouze jejich osobní záležitostí. Nic je neopravňovalo k tomu, aby svoji nevzdělanost a hloupost prezentovali před žáky a tím je ovlivňovali z pozice autority. Ukrajinská vlajka visící nad školou je pro mě osobně kapitulací školství před zdravým rozumem a oficiálním oznámením o konci školského systému v podobě, jak jsme ho znali. Co byste ještě na takové škole chtěli zažít horšího, než oficiální podporu zrady vlastního národa a schvalování nacistických ideologií? Po tomto aktu nepovažuji za adekvátní nazývat tento psychiatrický ústav školou.

Základní škola, která je ještě navíc povinná, je z tohoto pohledu naprostý propadák. Stačí se jenom po takové škole projít a hned je vám špatně! Silná wifi v každé třídě, všude visí obrazy, které známe i z filmů pro pamětníky a v kabinetech jsou stejní vycpaní ptáci, jako jsme mohli vidět ve filmu „Cesta do hlubin študákovy duše“. Rekvizity zůstaly stejné, ale o učitelích se to říct nedá. Jejich úroveň se od té doby propadla o celá patra níž, než jaká byla v již zmiňovaném filmu. Tehdy byli Učitelé s velkým „U“ takové autority, že měli přirozený respekt žáků všech věkových kategorií. A totéž platí na žáky. Jejich úroveň klesá společně a koordinovaně s klesající úrovní učitelů, školství i celé společnosti.

Nebudeme si nalhávat, že tehdy se bludy neučily, ale nebyla v tom ani politika, ani propaganda, ani liberalizmus, ani LGBT, ani rusofobie, ani nic z toho, co je tam dnes. Učitelé byli vzdělaní a dokázali žáky a studenty nadchnout pro jakýkoliv předmět. Jak jsem psal v článku O knihách trochu jinak, učebnice byly napsané tak, že se látka učila snadno a lehce, vše bylo srozumitelné a snadno zapamatovatelné. To všechno zmizelo a zaniklo a dnes už není nikdo, kdo by byl schopen to vzkřísit.

Z areálů škol by mohlo v budoucnosti vzniknout pouze místo, kde se budou setkávat významní lidé s dětmi, které budou mít o danou oblast zájem. Dobrovolné místo, kam si přijdu poslechnout někoho chytrého, abych se něco dozvěděl. Jako svoji novou náplň by mohla mít škola na starosti organizaci takovýchto přednášek zajímavých lidí.

Tak jako zanikne ještě v tomto roce zdravotní systém, soudní zlořád a finanční ožebračování prostřednictvím finančáku, musí zaniknout i školství.

Jak bude vypadat v nové době, ví zřejmě jen několik lidí na světě. Nový věk nepochybně přinese úplně nové metody a bylo by jen pouhou spekulací zkoušet něco takového teď vymýšlet.

Vím, že bude možné získat znalosti prostřednictvím MED BEDS, bylo to už i ohlášeno. Možná budou i nějaké další metody, jak do sebe dostat to, co budu potřebovat nebo chtít.

Když tyto zatím velmi těžko představitelné metody vynecháme, docela dobře si umím představit na přechodnou dobu transformaci školství na dobrovolnou instituci, kde by se vyučovalo podle úplně jiných pravidel, a hlavně podle pravdy. Především by neexistovalo zkoušení a známkování, které považuji za nejpotupnější část celého vzdělávacího procesu. Důležité je přenést zodpovědnost za svoje vědění zpět k sobě a pochopit, že jestli se něco naučím nebo nenaučím, je mojí zodpovědností, a ne nějakého učitele.

Učitel by měl být ten, který by měl o problematice vědět naprosté maximum, a proto mu nemůže být 23 let ani omylem. Měl by si získat autoritu svým věděním a svými schopnostmi toto vědění předat dál a potom by byly jeho přednášky obsazené do posledního místečka. Na blbce by zkrátka nikdo nechodil a tím by se vyřadil sám.

Na masové vzdělávání bychom měli jednou provždy zcela zapomenout. To je prostě prokazatelně nefunkční kravina. Takže nebude potřeba ani tolik škol, ani tolik učitelů.

A jestli se budeme vzdělávat tak, že se napojíme na nějakou databázi a necháme do sebe napumpovat znalosti nebo dovednosti na nějakou konkrétní činnost podobným způsobem, jako si nechala Trinity v Matrixu nahrát pilotní kurz na helikoptéru za 3 vteřiny? Uvidíme!

Nechci zabředávat do spekulací, jak bude v budoucnu škola vypadat a jak rychle se stávající stav může změnit. Účel tohoto článku byl úplně jiný. Chtěl jsem, abychom si uvědomili, že ZLO se nemusí manifestovat jen v podobě vypatlaných policejních mlátiček, které jdou s obušky proti neozbrojeným civilistům na pokojném shromáždění. Nemusí to být prasečí ksicht někoho z vlády, který vám cynicky oznamuje, že je mu úplně u prdele, jestli ho celý národ nenávidí, že on si pojede svůj NWO pořád dál! To všechno už je jen ten konec útesu, na který jsme se nechali dovést jen proto, že to většina dovolila. My jsme to dovolili, my jsme se proti tomu nepostavili, tak si teď nestěžujme. Znovu to opakuji, jak už jsem to napsal mnohokrát v různých článcích; nic z té hrůzy, kterou jsme teď nuceni prožívat, bychom nemuseli zažít, kdyby byla většina národa normální a myslící, jako bývala za starých časů. Jestliže by se do Prahy na Václavák navalil milion lidí a ten milion řekl jednoznačně NE, tak by se policie mohla jen blbě dívat, protože takový dav by neměla šanci rozehnat. Kdyby se podobný dav sešel před televizí a hrozil, že vtrhne do budovy jako lavina, začaly by se dít velké věci hned na místě. Kdyby lidi odmítli masově nosit náhubky, nikdy by se žádný debil nezmohl na represi. Kdyby Slováci odmítli plošné testování, Matovič by to musel položit. Kdyby vakcinační centra zela prázdnotou, mohla by si vláda strčit svoje miliardové smlouvy s Pfizerem do prdele a byla by nucená rezignovat a tak dále a pořád dokola.

Zlo se právě může maskovat i na místech, která vůbec nepřipomínají bitevní pole. A vykonávat zlo mohou i lidé, kteří na sobě nemají neprůstřelné vesty, přilby, obušky ani štíty. Mohou to být zcela normální běžní lidé v civilu, třeba v podobě sympatické mladé učitelky. Tato kariéristická učitelka neudělá nic, čím by se mohla dostat do rozporu s osnovami, s vedením školy a celospolečenským narativem o zlém Putinovi a hodné Zelňačce. Ta stejná učitelka dětem odříká cokoliv, co jí někdo napsal do osnov, a je jí naprosto ukradené, jestli je to pravda nebo ne, protože ona je učitelka, vystudovala pajdu, má na to papír, a tak může beztrestně přeprogramovávat děti se souhlasem jak vlády, tak i rodičů.

Proti Rusku a proti Putinovi nejvíc vykřikují mladí lidé. Ti stejní se nejvíc ohánějí pojmy jako jsou „hrůzy socializmu, totalita, stalinské čistky, okupace ruskými vojsky v osmašedesátým, disidenti, charta 77“, apod. Používají je nejvíc ti, kteří se narodili po roce 1990 a ještě hlasitěji je vykřikují ti, kteří mají v datumu narození na začátku dvojku! Tak kde to asi tak mohli sebrat ti mladí perspektivní liberálové, když to nezažili? Člověk narozený v roce 1960 to určitě neřekne a když ano, tak je to blb, kterých je všude dost. Za tuto spoušť má podle mého přesvědčení zodpovědnost novodobé liberální školství, které nejprve částečně přeprogramovalo jednu generaci a tato zpitomělá generace už pak dál mohla vychovat jen lidské zombie, které čumí celý den do mobilů, nebo přemýšlí, jestli se budou identifikovat jako duhoví LGBT jednorožci.

Závěr

Současná právě probíhající světová informační válka je úplně jiná, než byly všechny války předchozí.

Také dnešní zbraně hromadného ničení vypadají úplně jinak než dřív. A dokonce i náš nepřítel vypadá jinak, než jak vypadali nepřátelé kdykoliv v minulosti.

Dnes nestojí nepřítel na jedné straně bitevního pole a není jednotně oblečen, a také dnes nelze říct, že ZLO je na západě a DOBRO na východě. Odehrává se boj dobra se zlem a zlo je infiltrováno všude okolo nás. Zlo je i v Rusku, stejně jako je dobro i v Americe. Zlo může chodit v drahých oblecích a dobro zase může vypadat na TikToku dost neupraveně.

Zamyslete se nad tím, jak velkou hrozbu může představovat například standardní nevyzrálá 25letá čerstvě vystudovaná učitelka pro naše děti, které jí jsou vydány na pospas na velmi dlouhou dobu,
a to bez jakékoliv formy kontroly nad tím, co tam těm dětem vykládá! Někteří rodiče večer přemýšlí, jestli nechají své dítě koukat na nějaký film nebo ne a zvažují možná rizika vlivu na jeho psychiku, ale druhý den dítě do školy klidně pošlou a vůbec nepřemýšlí, jaké stupidity mu tam bude učitelka vtloukat do hlavy! Umíte si představit, jak by se tvářilo vedení školy, kdybych tam napochodoval na hodinu dějepisu, sedl si tam do zadní lavice a poslouchal ty bláboly? Byla by to zřejmě pro školu tak neobvyklá situace, že by nevěděli, co si s tím mají počít, a nakonec by mě asi za asistence policie vyhodili. Jenže to by měla být naprostá samozřejmost, aby někdo mohl učitele kontrolovat, když už jim svěřím do péče své děti.

Abych nepsal jen o mladých liberálních učitelkách. Ona taková „stará vystřílená puška“, která má v hlavě žlutomodrou mlhu a mindráky už od puberty, může natropit možná ještě větší spoušť!

Opět, jak už jsem napsal na začátku článku, pořád je to totéž – neoprávněné delegování zodpovědnosti na někoho jiného. Rodič nemůže učit svoje děti, protože na to nemá čas, musí chodit do práce, aby rodina neumřela hlady, a tak rád využije skutečnosti, že je školní docházka povinná a dítě tam šoupne na převýchovu. Školní systém udělá přesně to, k čemu je určen a dítě převychová, jak nejlépe dovede, takže si rodiče s dětmi mohou přestat v dospělosti rozumět a rodina se odcizí. Když rodič zestárne, jeho dítě také nemá čas se o rodiče starat, a tak je taky na oplátku šoupne do ústavu. A Matrix si mne ruce, vše probíhá dle jejich geniálního plánu již po celé generace.

Skončí školní rok a děti se už nemohou dočkat, až z té školy vypadnou. Proč? Protože povinná škola nikoho nemůže bavit. Těší se i učitelé. Proč asi? Protože i je ten stávající nesmyslně nastavený systém devastuje fyzicky i psychicky tak, že bez prázdnin by se dalšího roku nedožili. Ta stupidita a pokřivenost školství se nám vlastně tímto sama odhaluje a ukazuje nám, že je tady něco zatraceně špatně! Ale my to akceptujeme jako nezbytný proces s nezbytnými průvodními jevy, kterým jsme si všichni museli projít. Nikoho ani nenapadne, že jestliže jsou učitelé i žáci na konci každého roku totálně odrovnaní, asi je nejvyšší čas systém změnit.

Abychom té absurditě dali korunu, tak na konci roku dostanou učitelé a učitelky od všech dětí kytky a bonboniéry. A proč jako? Jako naše poděkování učitelům, že nám zase o kousek víc dojebali mysl našich milovaných broučků a berušek?! Nebo za to, že my rodiče bychom to se svými dětmi nezvládli, tak jsme vám je museli hodit na krk? A ta bomboška je pak něco jako projev soucitu?

Anebo ještě šílenější situace byla na konci šíleného školního roku 20/21. V inkriminovaném období špejlovala učitelka nějaké dítě každý den, takže kromě nálože jedů, grafenových částic a zárodků všech možných nemocí, mu pustila za hematoencefalickou přepážku notnou dávku nanitů. Tím mu prakticky zlikvidovala nejcennější orgán, kterým je šišinka mozková. Teď má dítě v hlavě víc čipů než nejnovější iPhone. Aby toho nebylo málo, tak ta samá kráva nutila děti, aby se celý rok dusily v náhubcích, čímž jim odumřely miliardy mozkových buněk a rozjela se v celém těle plísňová onemocnění, která se velmi špatně a velmi dlouho léčí.

A tato učitelka by měla dostat kytku? Tak jedině na hrob!

A aby článek nekončil náhrobkem, přidávám ještě bonus.

Milí čtenáři,
píšete mi krásné maily, za které vám moc děkuji, i když na většinu už nestíhám odpovídat. Jestliže moje články považujete za přínos jak pro sebe, tak pro ostatní nebo se vám prostě líbí styl, jakým píšu a chtěli byste mě v této činnosti podpořit třeba i malým finančním darem, budu rád.

Přispět můžete libovolnou částkou na korunový účet číslo:
2436417017/3030.

Pro platby ze zahraničí:
IBAN: CZ09 3030 0000 0024 3641 7025
BIC/SWIFT: AIRACZPP

Do zprávy pro příjemce napište prosím DAR, abych věděl, o co jde.

Za vaši štědrost vám předem děkuji!
m.