Umělci a politika

M 17. 4. 202119. 4. 2021

K článku o umělcích jsem vybral dvě fotografie Anthonyho Hopkinse. Jedna je z filmu Mlčení jehňátek z roku 1991, kde hraje Hopkins psychiatra, sériového vraha a kanibala Hannibala Lectera. Jeho tvář v masce tehdy vyvolávala hrůzu. O 30 let později se tento symbol hororu ustrašeně schovává před neexistujícím virem opět s maskou na tváři, navíc pojištěnou ochranným štítem a nechává si vpálit do těla smrtící dávku deBillity! Obrázky by mohly už jen samy o sobě nahradit celý článek, protože dokonale odkrývají absurditu dnešní doby.

Současně chci hned na začátek předeslat, že tento článek není kritikou umělců a jejich umění a není to ani kritika kultury jako takové. Naopak, je to míněno jako velmi dobrá rada, co by umělci neměli v žádném případě dělat, abychom si jich mohli dál vážit a plně je obdivovat za to, co opravdu umí. Aby mohli rozdávat radost a zážitky a my se mohli nechat unášet jejich tvorbou a společně vytvářet kulturní prostředí, které je esenciální složkou našich životů. Miluji všechny druhy umění, vážím si skutečných umělců a jsem celoživotním „konzumentem“ kultury jako celku.

Úvod

Kulturní svět má spoustu velkých problémů, o některých z nich se tady jen okrajově zmíním, ale do hloubky je rozebírat nechci. Jde mi momentálně jen o to, aby tento článek byl analýzou a velmi ostrou kritikou jednoho nešvaru, který se u umělců projevuje bohužel velmi často. To „velmi často“ je možná způsobeno i tím, že tito lidé mají mnohem snazší přístup k médiím, k mikrofonům a ke kamerám než my ostatní, a proto jsou víc vidět a slyšet. Na věci to v zásadě nic nemění – v každém případě je to zneužití vlastní popularity a postavení ke zviditelnění se za každou cenu. Ve většině případů se ono zviditelnění dotyčnému povede, ale bohužel v tom nejhorším slova smyslu.

Proč to ti lidé dělají? Co je nutí vkročit na tenký led zrádné a složité geopolitiky, které správně rozumí jen málokdo? O tom právě bude dnešní článek.

Politologie jako oblíbený koníček umělců?

Ve vypjatých časech mají umělci zvláštní sklon vyjadřovat se k politickým otázkám, jako kdyby byla politika jejich koníčkem od dětství. Jako kdyby se např. na DAMU vyučovala vedle herectví i geopolitika! Dochází tak často a zbytečně k situacím, kdy se dotyčný umělec tak zásadně znemožní před chytřejší částí národa, že jeho následná umělecká kariéra skončí nebo alespoň utrpí ošklivé šrámy.

Nevím, jestli to znáte také, ale mě už se to stalo vícekrát. Máte třeba rádi nějakého umělce, máte jeho CDčka nebo filmy, zkrátka jeho tvorba vám sedí a provází vás životem klidně i po celá desetiletí. Najednou, zničehonic, se objeví váš idol v televizi v roli mediální tváře nějaké politické strany! Nebo se začne „zasvěceně“ vyjadřovat k nějakému „hnutí“, např. Black Lives Matter anebo podpoří svým vystoupením bláboly „zelené Gréty“. Po jeho pronesených „moudrech“ je většinou po oblibě a náklonnosti publika. Proč? Protože kdykoliv si pak pustíte jeho písničku nebo film, už tam navždy bude hořká pachuť jeho „světonázoru“ a vědomí, že je sice jako muzikant nebo herec skvělý, ale jako člověk je to tupé hovado. A tak stojíte nad sbírkou CDček a přemýšlíte, zda žlutý kontejner nebo Bazoš!

Ze samotné podstaty vyplývá, že aby se mohl stát někdo slavným umělcem, musí se nějakým specifickým druhem umění zabývat víc a lépe než ostatní a pokud možno se i odlišovat. Takoví lidé mají většinou i tendenci k exhibicionizmu, jinak by nedokázali vystupovat před lidmi a předvádět jim svoje umění. To je logické, naprosto v pořádku a jsem přesvědčen, že to ani jinak být nemůže. Platí to o všech „celebritách“ od herců, bavičů, konferenciérů, přes modelky, tanečnice, sportovce, až k influencerům a jůtůberům. Zkrátka o všech lidech, kteří se tak rádi objevují ve veřejném mediálním prostoru.

Kromě svých veřejných vystoupení prezentují většinou rádi v mediálním prostoru i své soukromí. Kdo, kde, s kým, jak, v čem a kolikrát – to je takový jejich zvláštní způsob „marketingu“. Jedou v tom úplně všichni, celý šoubyznys zahrnující producenty, studia, agentury, monstrózní společenské akce, bulvární plátky, webové servery, nákladné časopisy a vlezlé a všehoschopné paparazzi. Na druhé straně by tohle všechno ztrácelo smysl, kdyby tady neexistovala sorta lidí, kteří tráví svůj volný čas a život tím, že to všechno bedlivě sledují. OK, sice to vůbec nechápu, nikdy bych to nedělal, ale vůbec s tím nemám žádný problém. Když to někoho baví, tak proč ne! Samozřejmě, že všichni umělci takoví nejsou, někteří se zase dělají zajímavými tím, že o nich neví nikdo nic, ale to jsou spíš výjimky. Většina chodí na různé akce a večírky a upozorňují na sebe všelijakými pošetilými způsoby, a to přesně z toho důvodu, aby se o nich co nejvíce psalo. Až sem to je podle mého názoru všechno vzájemně v souladu. Nacházíme se na poli šoubyznysu, tak k tomu patří i exhibicionisté, jejich show, světla ramp, popularita, peníze, média a diváci nebo posluchači.

A teď to přijde!

Z tohoto třpytivého, nablýskaného a svým způsobem zvláštně falešného prostředí se utrhne jedinec, který vstoupí do prostředí zcela odlišného, fungujícího na úplně jiných principech. Začne prezentovat svoje názory a zneužívat svoji popularitu, vzniklou z úplně jiného důvodu a v úplně jiném oboru. Co ho k tomu vede? Jestli je mu víc než 40, tak by mu mělo být jasné, v jak šíleném, zvráceném a prolhaném světě žijeme a měl by se mít na pozoru, co řekne! Jestli je mu méně než 40, tak by měl mlčet dvojnásob! Každý by si měl uvědomit, než něco řekne nebo napíše, že se právě nacházíme na bitevním poli největší světové informační války! Jsme v situaci, kdy:

vláda prodala svůj národ za „třicet stříbrných“ a lže, jako když tiskne, aby to prasklo co nejpozději;
žijeme v době, kdy se ve vládách točí ministři jak apoštolové na orloji, protože si naivně myslí, že se tím vyhnou spravedlnosti za svoje zločiny – viz. směšná výměna Matoviče na Slovensku a Blatného v Čechách;
média chrlí tuny lží a manipulací, aby udržela největší podvod v dějinách lidstva ještě aspoň chvíli pod pokličkou;
jsme konfrontováni den co den s virtuální realitou v televizi, kdy nám pouští neexistující skutečnosti vytvořené počítačovou grafikou CGI místo reality, hologramy, lidi natočené před zelenými plátny někde ve studiích a následně zasazenými do úplně jiného prostředí – a milióny lidí sedí před televizemi a sledují to a na základě toho si vytvářejí stejně fiktivní názory na cokoliv;
ve zprávách sledujeme místo některých původních lidí pouze jejich klony, řízené na dálku podle potřeby (Zeman, Biden, …);
místo skutečných tragédií sledujeme představení s krizovými herci, jejichž týmy jezdí po celém světě a točí nervy drásající atentáty, útoky „šílených“ teroristů, bombové atentáty apod.
do médií se dostanou pouze a jen ti zkorumpovaní „odborníci“, kteří budou povinně papouškovat mainstreamové slinty. Ten, kdo má skutečnou pravdu, se v současné situaci NIKDY do médií nemůže dostat! Politologové, virologové a epidemiologové jsou jen debilové z doby demagogové. Že jste doteď také ani nevěděli, že jich máme u nás tolik?
Pořady, které se v tele – vizi momentálně nejvíce blíží k pravdě, jsou sci-fi filmy a pohádky;

A v této šílené době, kdy vlády celého světa zavírají ekonomiky kvůli neexistující pandemii, kdy testy, které mají zjistit, jestli máme nějakou nemoc, jsou vlastně nositelem spousty jiných nemocí, nutí nás nosit roušky, aby nás „ochránili“ před neexistujícím virem, a přitom tyto roušky právě způsobují nemoci, před kterými nás mají chránit. A nakonec nejabsurdnější věc vůbec: stojí se fronty na vakcíny, které nás mají údajně ochránit před neexistující nemocí, ale vyrobili je ti samí výrobci, kteří předtím vyrobili vojenskou biologickou zbraň, kterou pak dali do testovacích tyčinek a do respirátorů a následně i do těch vakcín! Je to vůbec možné, že jsme se ocitli v takovém světě? Není to náhodou úplně to nejšílenější představení, jaké kdy kdo zažil? A v této situaci, v tomto informačním perverzním bordelu, si dotyčný umělec myslí, že když takhle jednoho dne vyšel na pódium, kde ho ozářil nějaký pohádkový reflektor, že prozřel? Je to buď jeho nekonečná hloupost nebo ještě nekonečnější arogance anebo obojí. Nic jiného to být nemůže! Jediné, co lze od takového umělce utrženého z kulturního řetězu očekávat, je buď populistický blábol nebo propagace nějaké politické lži toho, kdo si ho na tuto práci zaplatil.

Opět se tady projeví výjimky na obou koncích spektra. Když se k nějaké události někdy v minulosti vyjádřil např. Mistr Karel Gott, o kterém celý národ věděl, že to byl člověk vzdělaný, chytrý, moudrý, který projezdil celý svět, pak pochopitelně každý seděl a s napětím čekal na každé slovo velkého Mistra. A když někdo s jeho slovy nesouhlasil, tak stejně mělo vyjádření tohoto velikána obrovskou váhu. Přesto i když byl jedním z mála, který by měl právo se veřejně vyjadřovat, ve své skromnosti to ani moc často nedělal. Na opačném konci stupnice stojí 18ti letá Misska, která se ocitla před mikrofonem jen a jen kvůli své vizáži, za což nenese žádnou zásluhu. Její názor na cokoliv může být tak maximálně zajímavým zpestřením jinak nudné konverzace chlapů v hospodě. Společně s ní si tam lze ještě představit nějakého jůtůbera, který existuje jen proto, že ho sledují tisíce stejně pitomých dětí, jako je on. Ty, kteří se věnují na YouTube třeba Minecraftu a nekecají do jiných záležitostí, ty na mysli nemám. Ale je několik takových, které považuji za nejvypatlanější entity na webu. Je obrovská chyba rodičů, že nechají svoje potomky, aby tyto parazity vůbec mohli sledovat. A mezi těmito dvěma extrémy se nachází obrovská a pestrá škála umělců, která se nám pravidelně stará o povyražení tím, že si vyrábí vlastní faux-pas.

Kdo jsou a co je k tomu vede?

EGO – Na prvním místě je to nepochybně přebujelé EGO, které zahnalo skromnost a sebereflexi „hvězdy“ (myšleno mužského i ženského pohlaví) do kouta. „Když můžu být hvězdou v divadle, ve filmu nebo na pódiu, proč bych nemohl/a být za hvězdu i se svými názory!? Lidi mi tleskají vestoje, je na mě pořád vyprodáno, mám velký fanklub, peníze, známosti, můžu si všechno dovolit!“ Postupem času, pokud sláva dotyčné/ho stále trvá, dojde k závěru, že když na ni/něj chodí tolik lidí, tak asi musí být i chytrá/ý, a tudíž může svoje obecenstvo obšťastnit svým názorem na cokoliv!

Snaha zalíbit se a udržet si popularitu za každou cenu – je rozhodně další příčinou. Svět šoubyznysu je zvláštní prostředí, které je z větší části umělé a lživé. Je to vlastně jen takový cirkus v různých obměnách, i včetně krotitelů a šašků. Třeba takový herec. Já herce obdivuji, ale herectví považuji zároveň za rizikové povolání. Herec se neustále učí něčí role a pak je i hraje. Místo aby žil svůj život, žije ve světě svých rolí. To znamená, že nežije v přítomném okamžiku, který je pro duchovní rozvoj jednotlivce tak důležitý, ale žije v rolích, které mají jiné city, jiné reakce, jiné charakterové vlastnosti. Nezaobírá se svými myšlenkami, ale snaží se být co nejblíže k charakteru role, kterou hraje. Žije život v přestrojení za někoho jiného. A někdy si to už ani neuvědomuje. Jsem přesvědčen, že to není dobře, a že takový člověk za tuto práci nevědomě zaplatí velkou daň. Zkrátka mu ten čas, kdy nebyl sám sebou musí někde chybět! A myslím si, že čím lepší herec to bude, čím více se dokáže vcítit do svých rolí, tím ho to víc poznamená, pohltí. Zpěváci a zpěvačky jsou na pódiu také většinou takzvaně „někým jiným“ než v soukromí. Často se stylizují do podoby, kterou si o nich vykonstruovalo publikum. Jsou takoví, jaké je publikum chce mít. Pak se často bojí žít svůj soukromý život, aby jim nepošramotil obraz v životě profesním. Umělci obecně díky své profesi přichází o své soukromí, a ne každému to dlouhodobě vyhovuje. Známe spoustu umělců u nás i v zahraničí, kteří pod tíhou svého povolání trpěli maniodepresivními stavy a dalšími psychickými chorobami. Je určitě hodně profesí, které člověka také poznamenají. Ale o těch se tolik nemluví, ani si jich moc nevšímáme, protože nejsou tak na očích, jako právě ty umělecké. Právě snaha zalíbit se a udržet si popularitu vhání často umělce do absurdních rolí polopoblitiků a šiřitelů „pravd“.

Podvod a falešná sláva – na našem českém rybníku to naštěstí není tak do oka bijící, dokonce připouštím, že to tady možná ještě v mnoha případech funguje postaru. Ale situace ve světovém šoubyznysu je tragická. Umělci jsou vesměs jen loutkami v rukách producentů a temných vládnoucích struktur. Nějaký úchylný producent si vezme na starosti naprosto nezajímavou a průměrnou holčičku a vystaví jí za 2 roky závratnou kariéru! Profesionální skladatelé jí napíší celý repertoár, hodí se pár miliónků do marketingu a už to jede! Takový životní skok dokáže psychicky ustát asi málokdo, proto většina končí na drogách s naprosto rozsekanou psychikou oscilující mezi opojnou slávou a těžkou depkou. Má vůbec nějakou cenu se takovým uměle vykonstruovaným „uměním“ zabývat? Kolik těch „umělců“ na západě vzniklo tímto způsobem a kolik přirozeně? Přece víme, že se přes šoubyznys, filmový a hudební průmysl realizují ty nejodpornější cíle, jako je psychologické ovládání mysli MK-ULTRA, obchod s lidmi, nekontrolovatelná a přebujelá pedofilie, drogy a satanizmus. Už teď to postupně vylézá na povrch, a to ještě nedošlo k plnému odhalení. Jakmile se to otevře úplně, stovky miliónů lidí budou konsternovány, k jakým modlám vzhlížely a čí muziku celý život poslouchaly. Většina Hollywoodských „umělců“ skončí v nejlepším případě ve vězení a naše idoly se sesypou jak písek. Uvedu jen pár jmen jako odstrašující příklad: Rihanna, Lady Gaga – satanistické zvrácené čubky, které žerou lidi, Tom Hanks – jeden z největších pedofilů vůbec, součást satanistické sítě obchodu s dětmi, Kevin Spacey – pedofil a brutální sexuální úchyl, šéf pedofilní sítě, Woody Allen, Johny Depp, Robert Downey jr… a desítky dalších! Tito lidé byli doposud našimi vzory, jejich názory pro nás byly často hodně důležité!
Zatím vím jistě jen o dvou hollywoodských hercích, kteří se do toho svinstva nenamočili. Je to Mel Gibson a Kevin Costner. Na tomto poli nezůstane kámen na kameni, ve filmech nebude mít kdo hrát a ani je nebude mít kdo točit.

Svobodomyslnost – je další z příčin, proč se umělci nechají tak snadno zmanipulovat a nahnat do pasti blyštivého pozlátka. Stačí jim zabrnkat na strunu svobody a udělají cokoliv. Falešný nakašírovaný svět je pro ně neodolatelný a mnohem zajímavější než jakákoliv poctivá realita. Vezměte si třeba ten největší paradox – roky 1977, 1989 a 2020 – umělci se postavili jako jeden muž za osvobození z „žaláře rudého komunismu“ a radostně a aktivně vběhli do náruče „kapitalistické svobody“, která už tehdy byla pouhým falešným lákadlem do připravovaného největšího koncentračního tábora v podobě agendy 21 a agendy 2030! Covid podvod je jen startovacím výstřelem k závěrečné fázi, ale připravuje se to více než 50 let!!! Všichni ti, kteří bláhově podepisovali Chartu 77, vlastně nevědomě připravovali půdu v Československu pro státní převrat 1989, a tím zase bylo umožněno celosvětově rozjet naplno genocidní agendy, které vrcholí dnes. A opět v tom hráli roli hlavně umělci!

Šance mluvit lidem do života – možná proto, že život většiny umělců je v podstatě veřejný, tak mají i oni čas od času touhu ovlivňovat zase ten život nám. Mluvím nejen o různých vystoupeních herců, hereček, zpěváků a zpěvaček, ale také o „moderním“ současném trendu jůtůberů a influencerů, kteří mají bohužel obrovský vliv na naši mladou generaci. Vliv možná větší než kdykoliv před tím díky tomu, že naše děti jsou nuceny kvůli současné situaci sedět u počítačů a jiných „hraček“ více než kdykoliv dříve. A co mohou tito často ještě „náctiletí“ nebo čerstvě „dospělí“ asi tak našim dětem nebo mladým předat? No, řekl bych, jestli jste rodiči, občas se podívejte, co nebo koho vaše ratolesti sledují, budete možná hodně překvapeni!

Závěr

Umělci v minulosti mnohokrát prokázali, že nemají patent na rozum, a že jsou na tom stejně špatně v odhalování pravdy jako většina národa. Vzhledem k výše uvedeným bodům bych dokonce řekl, že jejich náchylnost naletět na podvod je vyšší. Stačí se podívat 50 let zpátky do minulosti a uvidíme, u jakých významných událostí sehráli umělci roli užitečných idiotů. V roce 1968 veřejně nesouhlasili nebo naopak souhlasili se sovětskou „okupací“, v roce 1977 podepisovali Chartu, v roce 1989 naletěli sametovému podvodu úplně stejně, jako většina národa, ale na ně bylo mnohem víc vidět.

Národ, který umělce sleduje, by měl striktně oddělovat jejich umělecké kvality od těch lidských a nevidět v umělcích nějaké geniální tvory, kteří mají super-schopnost odhalovat pravdu. Umělci by zase měli mít schopnost sebekriticky odhadnout své schopnosti a možnosti a necpat se tam, kam jim to nepřísluší. Jak říká krásné české přísloví: „Ševče, drž se svého kopyta!“

Covid podvod odhalil naivitu a hloupost u další specifické skupiny lidí, která nese obecné označení umělci. Veřejné defilé herců, hereček, zpěváků, zpěvaček a hudebníků, jak si před kamerami nechali vpálit smrtící vakcínu nebo alespoň lobovali za to, aby si ji lidé podle jejich vzoru nechali dát také, si budeme dlouho pamatovat. Mnozí se nechali strhnout jejich příkladem a šli to skoncovat také.

Nechci zde v žádném případě uvádět jednotlivá jména umělců, kteří si tímto „aktem“ zničili veškerou slávu, na níž celý život usilovně pracovali. Znemožnili a zlikvidovali se sami. Je jich neskutečné množství a mnozí mi budou opravdu chybět.

Chtěl bych ale vyzdvihnout jména některých, kteří mě velmi mile překvapili:

Ilona Csáková – na prvním místě bych uvedl ženu, která mě překvapila nejvíc! Ilona Csáková jako jedna z mála prokázala schopnost používat vlastní selský rozum. Nedělám si iluze, že by rozuměla celosvětovému podvodu Covid do hloubky, a ani to není potřeba. Selský rozum je totiž opravdu dostatečný k tomu, aby se mohl každý zachovat správně – normální člověk si přece nikdy nenechá vrtat v hlavě nějakým klackem a už vůbec do sebe nenechá nic píchat! Obzvláště, když se jedná o vakcínu z dílny nejkontroverznější osoby na planetě – deBilla Gatese! Kdyby se takhle zachoval každý, „pandemie“ by ani nezačala, protože by se nikdo nenechal testovat, tudíž by se nikdo nenakazil a statistiky by nevznikly! Takhle jednoduché to je! A teď je Ilona Csáková vláčena médii jako černá ovce! A víte proč? Protože je skoro jediná, která měla odvahu to říct nahlas a správně. Kdyby se za ní postavila celá kulturní obec, už by si média na takovou sílu netroufla!
Vážená Ilonko! Tleskám vám a vážím si vašeho činu a vaší odvahy!

Ilona Csáková napsala, že si v rámci plošného testování nenechá “šťourat v hlavě špejlí, protože ti, co to nařizují, jedou podle scénáře B. Gatese a WHO”, přičemž se v příspěvku vyjádřila také k vakcíně proti onemocnění: “Do mě ani do mých dětí nebude nikdo rvát žádnou vakcínu, která je ba naopak kontraproduktivní. Vy, co máte otevřené oči, víte. Nesmíte se bát chránit své děti, své zdraví, vaše životy!!!”

Bára Basiková – v podobném duchu se vyjádřila i Bára Basiková. O ní vím, že se taky v problematice až tak úplně neorientuje, ale opět to vůbec nevadí. Důležité je, že se aspoň dokázala postavit na odpor tomu odpornému vládnímu teroru. Těm podělaným liberálním pisálkům, co napsali o její kritice, že je vulgární, bych chtěl vzkázat, že úplně nejvulgárnější je být novinářskou bezpáteřní prostitutkou, která za peníze napíše cokoliv!

Bára Basiková zveřejnila na své sociální síti otevřenou a vulgární kritiku na současnou situaci v polovině září: “At’ už jdou všichni, co otravujou s koronavirem a šílenýma zprávama o něm, do prdele!!! At’ už držej hubu a neotravujou nás všema katastrofickýma kecama, ať už nás přestanou děsit, ničit, připravovat o zdravej rozum a o práci!”

Pavel Šporcl – prokázal, že není jen houslistou, ale dokáže používat hlavu i na něco jiného než jen jako opěrku pro housle. Velmi šikovně využil své popularity a udělal významnou věc pro záchranu celé české kultury. Ani u něj si nedělám iluze o jeho znalostech Covid podvodu, protože ve svém dopise premiérovi zmiňuje i chaos okolo vakcín, ale to je jedno. Důležité je, že se snaží zvrátit finanční tragédii kulturní sféry a použil k tomu všechny jemu dostupné prostředky a svou popularitu v tom nejlepším slova smyslu. Nevyjadřoval se zbytečně k jiným politickým tématům, ale šel ve své věci přímo k jádru pudla. Skvělé!

Tomáš Ortel – stálice na naší alternativní hudební scéně! Konečně chlap, co má odvahu nazývat věci pravými jmény a bít se za pravdu a svobodu. Kritizovat ho může jen zbabělý liberalistický odpad, který si s ním neví rady, a tak mu dává nesmyslné nálepky typu „nacista“. Jsem přesvědčen, že takový novinářský ksindl ani neví, co to slovo ve skutečnosti znamená!

Janek Ledecký – také přispěl svou troškou do mlýna a kritizoval nesmyslná opatření. Na můj vkus příliš vlažně! Myslím si, že jsme v situaci, kdy už je potřeba přitvrdit, jinak ničeho nedosáhneme. Ale OK, každý jsme jiný a lepší něco než nic.

Janek Ledecký zveřejnil video, ve kterém mluví o tom, že je třeba dupnout na brzdu hysterické kampaně, na níž dle něj vydělávají farmaceutické společnosti.

Daniel Landa – se svým Blanickým manifestem, se kterým osobně vůbec nesouhlasím, aspoň rozvířil vody a „něco“ dělá. Daniel Landa evidentně příliš nerozumí podvodu Covid, protože v Manifestu jsou smíchaná „jabka s hruškama“ a není jasné, jestli Landa přidal do Manifestu body o vakcínách pro rizikové skupiny a dodržování souboru opatření jen jako úlitbu politikům, aby s nimi vůbec mohl začít mluvit nebo proto, že covid podvodu, a tedy i vakcínám, věří. Myslím si, že toho také moc neví, ale v zásadě to nevadí, protože aspoň něco dělá, na rozdíl od ostatních spících.

Tohle jsou ti, kteří vystoupili z řady, ale tím správným způsobem. Je možné, že jsem na někoho osvíceného zapomněl nebo jsem si jeho revolučních prohlášení nevšiml. Těmto umělcům se omlouvám.

Pro všechny ostatní, kteří byli v předcovidových časech v médiích jako doma, aby si dělali svoji vlastní publicitu a teď, místo aby vystoupili s jasným prohlášením proti vládnímu útlaku, jsou někde strachy zalezlí pod balvanem s nasazeným respirátorem až k očím a se dvěma dávkami smrtící vakcíny v těle, mám jasný a srozumitelný vzkaz:

Opět, jako už tolikrát, jste prokázali svoji dějinnou neschopnost pochopit, kde je pravda. Dělejte jen to, co opravdu umíte a jestli se nedokážete postavit na stranu pravdy a lidí čili těch, kteří vás živí, tak raději mlčte! Děkuji vám za váš umělecký přínos, ale raději zůstaňte zalezlí tam, kde jste! Na tu vaši nejdůležitější životní exhibici byl čas právě teď, ale vy jste tuto příležitost promarnili.

Každý, kdo se nepostavil proti nesmyslným vládním nařízením, kdo nosil roušku nebo respirátor anebo si nechal dobrovolně vpálit smrtící vakcínu, a ještě to veřejně propagoval, je hloupý vlastizrádce a kolaborant!