Světoví „Diktátoři“ – díl 2
Josif Vissarionovič Džugašvili – Stalin
Narozen 18. 12. 1878 v Gruzii – zavražděn 5. 3. 1953 v Kremlu
Článek o Stalinovi jsem si chtěl nechat na konec série o „diktátorech“, ale nakonec jsem to musel přehodnotit, protože Stalin je tak důležitá osobnost 20. století, že spousta dalších informací vychází právě odsud. Připravte se, připoutejte se, bude to pro někoho hodně hořká pilulka!
Úvod
Studiem Stalina se zabývám už asi 2 roky. Co mě k tomu vedlo? Jakmile totálně zfalšované dějiny lidstva a jejich trubadúři začnou na někoho kydat čím dál tím větší vrstvy bláta, tak mě to o to víc začíná zajímat. Neznám nikoho jiného v lidských dějinách, na koho by se naházelo tolik špíny a tudíž, podle pravidla, že je všechno naopak, to musel být velikán, jakému není rovno. Obklopil jsem se především literaturou, kterou je obtížné sehnat. Přečetl jsem tisíce stran v ruštině, ve slovenštině a v češtině, abych se dobral k co nejobjektivnějšímu obrazu Stalina. Byl jsem šokován, kolik práce si dal systém, aby zničil celou jednu epochu lidských, a hlavně slovanských dějin. Míra falsifikace veškerých dokumentů, které by jakkoli mohly změnit pohled na Stalina a jeho dobu je podle mého názoru světově unikátní a bezprecedentní. Čím bylo studium obtížnější, tím víc mě to zajímalo – odházíte 20 vrstev hnoje, než narazíte na zrnko pravdy. Bohužel je to všechno už dávno, pamětníci nežijí a velmi mě překvapuje, že i starší ročníky ve věku našich prarodičů, to mají v hlavách převrácené. Chci, aby byl tento článek čitelný i pro běžného člověka, který není třeba takový nadšený politolog jako já; tomu jsem musel přizpůsobil rozsah, jinak by to bylo na knihu. Nebudu uvádět kompletní citace z různých zdrojů, kdo chce, může si přečíst některou z knih uvedených v seznamu doporučené literatury.
Slované
Jsem přesvědčen, že Soso (jak si říkal v dětství) nebo Koba (pozdější přezdívka) byl slovanský volchv. Pro ty, co nestudují slovanskou tématiku (je nejvyšší čas začít!) uvedu jen krátký exkurz do Slovanství. Slované byli a jsou nejstaršími obyvateli planety Země. Přišli na Zem před milióny let a jejich duchovní úroveň byla tak vysoká, že ji nelze z pozice dnešního primitivizmu ani pochopit, ani popsat. Kdo ještě věří na Darwinovu evoluční teorii, tak doporučuji nejprve přečíst článek zde, jinak by nemělo cenu pokračovat.
Volchv, žrec, vedún, vědma apod. jsou různá označení pro duchovně velmi vysoko postaveného člověka, který má plně rozvinuté mimosmyslové schopnosti. Ve Wikipedii jsou uvedeny k těmto pojmům naprosté nesmysly. Např. i Egypt měl radu žreců. Ti pak řídili panovníka – faraóna, který byl v duchovním vývoji hluboko pod nimi, ale v porovnání s dnešní úrovní lidstva to byl „polobůh“. V různých dobách disponovali volchvové různými schopnostmi. Obecně lze říci, že schopnosti měly sestupnou tendenci. Slované, ve svém nejstarším období, mohli úplně cokoliv, co si lze představit, ale hlavně i to, co už si ani představit nelze. Jsem přesvědčen, že z tohoto hlediska byli vlastně všichni původní Slované v počátečních období na Zemi volchvové. Volchv měl plné napojení na Universum, uměl pracovat s energiemi a dokázal těchto svých schopností plně využívat. Z našeho primitivního pohledu byl nesmrtelný, protože si reguloval délku inkarnace podle svých úkolů. Dokázal se pohybovat v čase dopředu i dozadu, mohl se teleportovat kamkoliv do vesmíru. Mohl se proměnit na cokoliv, komunikovat se vším živým i neživým a svojí mocí a silou mohl měnit realitu.
Mladý Stalin byl zamlada vyslán na Sibiř právě za takovým volchvem, aby od něj dostal to nejdůležitější vzdělání a výcvik a mohl lépe využívat schopností, se kterými se již narodil. Jsem dokonce přesvědčen, že ani druhé vyhnanství (1913-16) nebylo nic jiného než pokračování studií a výcvik u volchva. Toto je jediné možné vysvětlení Stalinových nadpřirozených schopností, díky kterým mohl udělat to, co udělal pro ruský lid, pro Sovětský Svaz a potažmo i pro celé lidstvo.
Na Sibiři žijí dodnes velmi vyspělí volchvové. Žijí také v Tibetu a na dalších odlehlých místech, kde je velmi malá pravděpodobnost, že by je tam někdo dokázal vypátrat. Na Sibiři je jich ale nejvíc. Někteří hlídají obrovské podzemní knihovny, uchovávající nesmírně cenné knihy a předměty. Takový jeden vedún dokáže velmi účinně bránit celou knihovnu před případnými útočníky, a to i kdyby s sebou měli armádu. Někteří jsou v jakémsi stádiu hybernace, sedí v chladných jeskyních, mají životní funkce snížené na nejnižší možnou úroveň a vyčkávají na okamžik, kdy přijde jejich čas splnit další úkol. Takto mohou „přežívat“ i tisíce let. Jak šly dějiny, Slované se postupně rozšířili po celé planetě a přestože velmi dbali na čistotu své slovanské krve, neubránili se křížení slabších jedinců s primitivními kmeny, které na planetě společně a současně s nimi koexistovaly. Mimozemští Annunakiové na Zemi těžili obrovské množství surovin a k tomu potřebovali pracovní sílu. Vytvořili si k tomu účelu velmi jednoduchého a primitivního tvora, který byl podobný opici. Postupem času bylo potřeba pracovní sílu zdokonalovat a tak probíhala i umělá evoluce této primitivní bytosti, až se nakonec podobala člověku. Nesmyslné dějiny lidstva byly záměrně postaveny právě na nálezech koster těchto primitivních organismů. Pro Systém je životně důležité, udržet tuto fikci a iluzi při životě. Zachovat Darwinismus za každou cenu! Čistota slovanské krve začala postupně slábnout a Slované degenerovali a ztráceli svoje schopnosti až do dnešní podoby. Pořád ale ještě i ty zbývající slovanské národy, uchovávají v sobě takovou sílu, že se jich bojí nejen celý shnilý Systém, ale i mimozemské entity, které ten systém řídí, jako Archonti, Reptiliáni, Annunanki a další.
Rusko a Lenin
Rusko je ten hlavní důvod, proč se vedly všechny světové války. Rusko je úhlavní nepřítel Systému. Každému vládci šlo vždy hlavně o Rusko. Proč? Vždyť podle nich je Rusko nejzaostalejší země, žijí tam stejně zaostalí mužici v zemljankách a všichni strašlivě chlastají! Tak proč se vedou o tuto zemi války? Proč si lidi nekladou takové jednoduché otázky?
Protože Rusko je poslední slovanská bašta! Je to hradba, která udržuje rovnováhu sil na planetě. Kdyby padlo Rusko, lidstva by se okamžitě zmocnily temné síly a zlikvidovaly by ho. Lidstvo by tak v té podobě, kterou známe teď, přestalo dávno existovat. Bez Ruska a bez Slovanů by dnes už nebylo nic.
Na faktu, že Rusko přežilo, přestože proti němu stál celý západní svět v podobě bankéřů, zrádců a tisíců agentů a vojsk, měl největší zásluhu právě Stalin. Lenin to začal a Stalin byl mnohem víc, než jen pokračovatelem leninských ideí. A jaký byl přínos Lenina, na kterém také nenechal západ nit suchou? Lenin byl skvělý filozof, vzdělaný a sečtělý. Koncem 19. stolení a začátkem 20. století se rozmáhal marxismus, který se zdál být dobrým řešením pro prostý lid, lepší než carské nevolnictví, ale měl celou řadu nedostatků. Marxismus byl populární zejména proto, že jakýkoliv, i nedokonalý systém, se zdál být lepší než status quo. Lenin ale po své analýze vymyslel, jak zbavit marxismus jeho slabých stránek a přizpůsobil ho současné situaci tak, že nikdo ani nezjistil, že to už dávno není ten původní marxismus. Byl to právě bolševismus, který na těchto principech vzniknul. Od začátku měli bolševici velmi těžkou pozici. Šli po nich úplně všichni, ale nakonec se podařilo ukázat rolníkům světlé stránky této filozofie a rolníci se k bolševikům začali přidávat sami po miliónech. Bolševismus je další mýtus, který se dokázal stát po sto letech prakticky nadávkou. Při tom za bolševiků se prostým lidem žilo úplně nejlépe v celých dějinách. Totéž Lenin. Ti, kteří si nechali vyprat mozek v mainstreamovém Perwollu, mají Lenina za představitele rudého teroru, masových vražd apod. Ti chytřejší tvrdí, že to byl nastrčený agent, placený západem, k vytvoření ruské bolševické revoluce a jejího rozšíření do zbytku Evropy! Já tvrdím, že to bylo jinak. Lenin byl sice částečně sponzorovaný západem, aby provedl rudou revoluci, jejímž cílem měl být rozklad Ruska, jenže to se nestalo a můžeme se jen domnívat, z jakého důvodu. Revoluce proběhla, to ano, ale s jiným výsledkem pro prostý lid, než si západní sponzoři představovali. Lenin v každém případě udělal to nejlepší, co se v té době pro Rusko dalo udělat. Dodnes je v Rusku Lenin hrdinou a pomníky s jeho bustou, vypráví odlišný příběh. V srdcích lidí v Rusku je zapsán jako velikán ruských dějin. Neměly by být tyto skutečnosti důležitější než to, co si myslí zdegenerovaný západ?
Moc a respekt
Stalin byl už ve 30. letech velmi mocný muž. Měl schopnost udělat dobře cokoliv, na co sáhnul. Měl obrovský respekt od lidí, kteří ho milovali a obdivovali, ale paradoxně si ho vážili i jeho odpůrci a oponenti. Pro Stalinovy nepřátele bylo výhodnější a bezpečnější, aby byl právě on na vrcholu moci, protože byl tak schopný a spravedlivý, že jim hrozilo mnohem menší nebezpečí, než kdyby se tam dostal nějaký magor.
Každý, kdo se se Stalinem potkal, na to nikdy nezapomněl, protože měl obrovské charisma a vyzařovala z něj moudrost a upřímnost. Na setkáních nejvyšších představitelů světové moci, kterých bylo v době okolo 2. světové války hodně, se často stávalo, že když vešel do dveří soudruh Stalin, všichni ostatní představitelé intuitivně vstali, a to i včetně starého Churchilla!
Stalin měl obrovský smysl pro pořádek, řád, pravidla, spravedlnost, poctivost, disciplínu a loajalitu. Byl skromný a miloval Rusko a ruský lid a všechno co dělal, dělal pro jeho blaho. Stalin byl milován celým národem, samozřejmě kromě těch, kteří se snažili Rusku jakýmkoliv způsobem uškodit. A to jak vědomě, tak i nevědomě, třeba i svou špatně odvedenou prací. Takových vždy bylo, je a bude dost! Zvláště, když se na západě vždy najde někdo, kdo je ochoten za takovou službičku ještě zaplatit.
Stalin se nikdy do žádných funkcí příliš nehrnul. Když ale nebylo zbytí a někdo to udělat musel, vložil se do toho. Na co sáhnul, to udělat perfektně. Tak třeba: vybudování průmyslu od nuly si vzal na starosti, protože v tehdejší ruské společnosti nebyl nikdo, kdo by na tak velký úkol stačil. Projekt zahrnoval surovinovou a energetickou základnu v první etapě a vytvoření funkčního strojírenství a dalších odvětví průmyslu ve druhé. Jednalo se o hutě, doly, železárny, elektrárny, dopravní infrastrukturu, železnice, námořní a říční cesty, oděvní a obuvnický průmysl, sklárny a další. U každé profese musel nastudovat hory literatury, aby byl schopen vést efektivní obchodní jednání při uzavírání kontraktů se zahraničními dodavateli. Postupně nasbíral tak obrovské a rozsáhlé znalosti, že mu nikdo nemohl pomoci a musel tuto práci dělat už jen on sám. A tady se dostáváme k jádru celého problému. Stalin neměl možnost nějak přímo zasahovat do činnosti soudců, trojek, NKVD a podobných institucí. Představa, jak Stalin osobně posílá na Sibiř milióny lidí, je hodně stupidní. Stalin byl součástí velkého stranického aparátu a ve všech funkcích neseděli vždy zrovna ruští vlastenci. Tak schopní lidé, jako byl Stalin, prostě v Rusku nebyli. Bylo potřeba pracovat s tím, co bylo k dispozici. Že to nebylo vždy ideální, je jasné, ale házet za všechno vinu na Stalina je dost nefér.
Gulagy
Největším „klackem“, kterým mávají šiřitelé té jedné jediné pravdy o Stalinovi, jsou gulagy a masové vraždy, stalinské čistky, apod. Hlavním představitelem a mediální tváří těchto blábolů je Aleksandr Solženicyn, který napsal Souostroví Gulag jako bibli protistalinského boje. Zde začneme. Tento spisovatel napsal jen několik knih, přesto za knihu Souostroví Gulag obdržel v roce 1970 Nobelovu cenu. Nevím, kolik lidí ještě věří na serióznost Nobelových cen, ale já určitě ne! Když už vůbec nic jiného, tak udělení Nobelovy ceny Bákáku Ohavovi, je samo o sobě natolik diskreditující pro tuto instituci, že už není třeba nic dalšího dodávat.
Nakonec sám Solženicyn nedokázal unést tíhu svědomí a před svojí smrtí v roce 2008 přiznal tento podvod. Napsal román na objednávku západních sponzorů a západ se pak už sám postaral o jeho překlady do všech jazyků a distribuci. Solženicyn dokonce tvrdil, že za oběť stalinskému režimu padlo 110 miliónů lidí! Nikomu zřejmě nikdy nevadilo, že v roce 1939 měl Sovětský Svaz 168 miliónů lidí, a to včetně kojenců a starců. Lidí v produktivním věku mohlo být okolo 120 miliónů a i tento údaj je hodně optimistický. Pak ale 110 miliónů lidí je tak strašlivé číslo, že by prakticky přestal Sovětský Svaz existovat. Jak mohlo potom padnout za 2.světové války dalších 26 miliónů lidí, když už tam ani celkem tolik dospělých lidí nemělo být? To západní propagandě zřejmě ale vůbec nevadí a jak je vidět, nevadí to ani těm, kteří tuto kravinu opakují. Nikdo se ani neobtěžuje vzít do ruky kalkulačku a propočítat si to. Tak tím bych považoval bod za definitivně vyřešený.
60 miliónů!
Pak zřejmě někdo dostal strach, že už to Solženicynovo číslo je fakt moc okaté a začal operovat s číslem skoro polovičním – 60 miliónů. I toto číslo je absolutní nesmysl! Vysvětlím to na několika příkladech.
1. V Sovětském Svazu bylo přítomných ve všech dobách mnoho tisíc západních agentů. Ti neměli nic jiného na práci, než hledat jakoukoliv záminku, aby mohli Stalina a jeho režim začít okamžitě cupovat v západních médiích. Kvůli tomu tam přece byli! Může mi někdo vysvětlit, proč nevyužili tuto jedinečnou příležitost a nezdiskreditovali Stalina hned, jak začal ten údajný rudý teror a stalinské čistky praktikovat? Jestli neumíte odpovědět, tak já ano. Nemohli nic takového psát, protože se nic takového nestalo! Stalinský teror byl uměle vykonstruovaný až po jeho smrti prostřednictvím Chruščova a jeho kamarádíčků.
2. Obyvatelé Ruska nebo Sovětského Svazu by si nikdy nemohli nevšimnout tak masivního úbytku obyvatelstva. Dám příklad: V roce 1945, po druhé světové válce, bylo potřeba odsunout do Evropy necelých 10 miliónů lidí, převážně válečných zajatců. Odehrávalo se to zejména prostřednictvím transsibiřské magistrály. Ti lidé byli poschováváni snad úplně všude, v každé budově, v každém sklepě a čekali, až na ně přijde řada. Jednalo se o tak obrovskou a logisticky náročnou akci, že se to vepsalo do dějin a zaznamenáno to bylo i v písemnictví, v malířství a dalších oblastech. A 60 miliónů lidí zmizí jako mávnutím proutku a nikdo si toho nevšimne?
3. 60 miliónů lidí by se muselo koncentrovat na obrovské ploše. Plocha by odpovídala např. 6 městům velikosti Moskvy nebo 30 městům velikosti Petrohradu. Když připočítáme, že v tehdejších městech byly běžné 3-5 patrové domy, tak by musela být plocha ještě mnohem větší. Kvůli zásobování by tato obrovská megapole musela být poblíž měst, aby tam vůbec vedly silnice, ale pak by se to všichni museli dozvědět a nešlo by to utajit. Protože o tom ale žádný záznam není, tak to nemohlo být blízko velkých měst a muselo by to být někde daleko na Sibiři. Jak by se do tak odlehlých končin dostaly potraviny, oblečení a další suroviny na provoz, když ještě ani dnes, nejsou tyto oblasti přístupné jinak než vrtulníkem?
4. Uvedu příběh z pamětí G. K. Žukova: Za druhé světové války bylo potřeba vytvořit týlové zásoby pro 50.000 vojáků před útokem na Chaldýn-Gol. Měly to být zásoby na jeden měsíc bojů, zahrnujících potraviny a oblečení. Nejsou do toho zahrnuté zbraně a další vojenský materiál. Tyto zásoby se vozily po dobu několika týdnů pomocí 700 nákladních automobilů, které jezdily prakticky nepřetržitě. Jednoduchou matematikou dojdeme k tomu, že pro zásobování gulagů s 60 miliony lidí, by bylo zapotřebí 700.000 nákladních automobilů, které by jezdily bez přestání do míst, kde ani nebyla vybudovaná žádná komunikační infrastruktura. V těchto drsných podmínkách ruského východu nedokáží fungovat nákladní automobily déle než 3 roky. To znamená každý den obnovit 700 nákladních automobilů! Souhrnná produkce 2 největších továren na nákladní automobily, byla v té době 500 nákladních automobilů denně! A to zase znamená, že by veškerá produkce nákladních automobilů od 30. let fungovala jen pro potřeby zásobování gulagů a ani by to nestačilo. A kde jsou nákladní automobily pro válku a pro běžné zásobování civilního obyvatelstva? Vlastně podle západní propagandy, by to ani nebylo potřeba, protože žádné civilní obyvatelstvo už nebylo, všichni byli v gulagu!
5. Všeobecně se ví a kupodivu to nikdo nerozporuje, že vězni v táborech byli využívání k pracím na rozvoji průmyslu Sovětského Svazu. Těžko lze uvěřit, že by vězni v Gulagu byli pouze živeni a nic nedělali. Stavěli přehrady, silnice, železnice a další obří díla. Kdyby chtěl někdo využít na práci 60 miliónů lidí, tak by musel vytvořit takovou infrastrukturu, aby bylo možné přesunovat lidi, materiál, vybavení, potraviny, palivo, stroje, dopravní prostředky, a to ze vzdálených a nepřístupných oblastí Sibiře na místa staveb. Jaký řídící aparát by musel koordinovat tak obrovskou akci? Jeden příklad: na gigantické stavbě Bělomořsko-baltského kanálu pracovalo 60-150 tisíc vězňů a jednalo se o jednu z největších staveb v historii Sovětského Svazu. Kdyby bylo zaměstnaných 60 miliónů lidí na podobných stavbách, tak by muselo vzniknout podobných kanálů nebo jiných megastaveb 1000!!! Kde jsou?
6. Počty mrtvých – mainstream udává, že nacistický holokaust má na svědomí 11-17 miliónů mrtvých. Celkový počet všech vězeňských zařízení v Evropě, která využívali nacisti, byl něco okolo 42.000. Z toho těch nejhorších vyhlazovacích táborů bylo 24! Na území Československa se nacházelo přibližně 600 vězeňských zařízení ovládaných nacisty. Asi mi nikdo nebude oponovat, když prohlásím, že Němci jsou známí svou disciplínou a vše dělali důkladně a efektivně, a to včetně vyhlazovacích metod. Přesto měli „problémy“, a to i při tak obrovské síti továren na smrt, zabít 11-17 miliónů lidí?! Pro mě je toto číslo zcela mimo chápání a nedovedu si představit, jak by muselo vypadat zařízení na likvidaci 60 miliónů lidí!
7. Masakr v Katyňském lese – nacisti zde zavraždili přes 20.000 polských důstojníků a vojáků – je předmětem vášní a vyšetřování už skoro 80 let. Mrtvoly byly několikrát vykopány a zkoumány. Umí si někdo představit, jak by se asi tak mohly utajit masové hroby, ve kterých by bylo pohřbeno 60 miliónů lidí?
Skutečná čísla
V roce 1934 zahrnoval vězeňský systém gulagů cca 0,5 mil. vězňů. V roce 1936 bylo 1,3 miliónu odsouzených a v roce 1937 1,1mil. odsouzených. Od roku 1921 do roku 1953, čili za období 32 let, kdy byl Stalin buď ve vyšších nebo v nejvyšší funkci, bylo celkem popraveno 800.000 lidí a dalších 600.000 zemřelo ve věznicích z jakéhokoliv jiného důvodu. Celkem lze tedy na vrub stalinského režimu připsat 1,4 mil obětí, tj. 43.000 lidí ročně. Při průměrném počtu obyvatel okolo 200 mil. to vychází na 0,02% ročně. Je to hodně nebo málo? Těžko říct, když není s čím srovnávat. Žádná země a její vláda se čistkám svých odpůrců neubránila. Proč neodtajní Británie a USA svoje archivy, abychom se dozvěděli jejich verzi tehdejších domácích „čistek“?
Při studiu represivních metod, jsem byl i sám překvapen, jaký řád měl celý proces a jak nesnadné by bylo tento řád porušit. Takzvané „Trojky“, tvořili soudci z lidu, kteří měli oprávnění vyšetřovat zločiny. Trojka vyšetřila zločince a navrhla trest. Zápis byl zaslán nadřízené Trojce, která to musela prostudovat a posoudit. Mohla případně navrhnout zmírnění, či zpřísnění trestu. Každý ze soudců ručil za správnost svého rozhodnutí hlavou! To všichni věděli, a tudíž si dávali velký pozor, aby neskončili hůř, než dotyčný zločinec. Kromě toho fungovalo i klasické soudnictví. Doba byla zlá a všechny země světa měly nějaké „režimy“ a tudíž i nějaké odpůrce těchto režimů. Každý stát se k tomu stavěl jinak. Některé státy, jako například Amerika 20. a 30.let, si pro tento účel najímaly mafii, aby za ně odvedla špinavou práci. Chytré, že? Aspoň lze oběti připsat na futro mafii, jako vyřizování účtů mezi klany! A že bylo těch obětí nějak moc? To nevadí, v tom se už nikdy nikdo hrabat nebude! V okamžiku, kdy Hitler získal absolutní moc, nechal povraždit všechny odpůrce naráz pomocí jednotek SA. Jednalo se o příslušníky sociální demokracie, komunistů a dalších. Zajímavé také je, že se lze už těžko dobrat skutečných čísel! Oficiálně je udáváno 10 tisíc, ale tomu nevěřím ani náhodou! Následně nechal povraždit ty jednotky SA, které předtím vykonávaly popravy, příslušníky SS. A to je jako v pořádku?
Ještě jeden pohled na nejdrsnější období čistek v roce 1937 a 1938. Hitlerovou tajnou zbraní byla pátá kolona v jednotlivých zemích. Když nacistická vojska začala obsazovat jednotlivé země Evropy, někde nepadl ani výstřel. Rakousko vítalo anšlus s otevřenou náručí, V Československu aktivně pracovala Henleinova NSDAP a po pár výstřelech jsme se vzdali bez boje. Polsko se sice začalo bránit, ale po 2 týdnech se polská šlechta rozutekla, Dánsko padlo za 1 den, Norsko za 23 dní, Belgie za 18 dní, Francie za 39 dní, Jugoslávie za 12 dní, Řecko za 21 dní a Kréta za 11 dní. Tento natažený červený koberec pro nacisty měly na svědomí tzv. páté kolony v jednotlivých zemích, které demoralizovaly odpor proti nacistům mezi obyvatelstvem. Pouze 3 země si dokázaly poradit s pátou kolonou před 2. světovou válkou a těmi byly USA, Velká Británie a Rusko. Všechny 3 země založily na svém území koncentrační tábory a všechny odpůrce vládní politiky, a tudíž vhodné adepty pro páté kolony pochytali. Absence páté kolony na území Ruska znamenala velké překvapení pro hitlerovská vojska, která narazila na nejtvrdší odpor v porovnání se zbytkem Evropy. Jinými slovy lze říct, že čistky před 2. světovou válkou zachránily Sovětský Svaz a tím i později celou Evropu od nacistické nadvlády.
Jedním ze Stalinových geniálních kroků byla tvorba evakuačních plánů i v době, kdy se ještě o 2. světové válce ani nemluvilo. Věděl, že je to důležité a investoval velké úsilí k tomu, aby byly tyto plány vždy aktuální. V okamžiku, kdy se německá válečná mašinérie dala do pohybu, Stalin zavelel a evakuace průmyslu se rozběhla podle předem dokonale připravených plánů. Přestěhoval několik tisíc továren za Ural, aby výroba mohla fungovat dál i po napadení Německem. Továrny ještě vyráběly na starém místě, když už začala výroba na bezpečném východě. Následné zničení všeho, co by mohlo Hitlerovi pomoci v postupu, bylo samozřejmě součástí plánů. To se Hitler divil, když na ruském území nenašel vůbec žádný průmysl! Takže Stalin vybudoval plně funkční průmyslovou velmoc v podstatě 2x, jednou za mírových dob a podruhé ve zrychleném gardu pod časovým tlakem blížícího se nepřítele.
Kolektivizace
Jako poslední bod uvedu kolektivizaci. Kolektivizace je jedním z dalších „klacků“ západu, kterým nám chtějí sdělit, že byl Stalin nejen největší masový vrah, ale i největší zloděj, když dokázal sebrat těm ubohým chudým rolníkům i to poslední co mají, a to je půda. Opět jde o úplně nesmyslně zvrácený pohled západu, který potřebuje pořád něco vlastnit a krást a dobývat. Ruský člověk takhle nepřemýšlí a vůbec nestojí o to, aby nějakou půdu vlastnil. Naopak, ti, co vlastnili půdu na začátku 20.století, měli nejtěžší situaci a většinou spadli do spárů nějaké kulaka, když už nevěděli, kudy kam. Slované měli po miliony let zřízení, které by se dalo dnes nazvat pospolná společnost (pozor, neplést s výrazem prvobytně pospolná společnost, který by v tomto smyslu měl doslova hanlivý význam). Základem byla rodina, rodové statky a občina. Tento způsob fungování přežil tak dlouhé období, že tím byla potvrzena jeho životaschopnost a funkčnost. Kdyby to nefungovalo, tak by to nemohlo vydržet tak dlouho. A přesně tak chce fungovat i ruský lid. To Lenin se Stalinem pochopili, a proto měli obrovskou podporu od prostého ruského lidu. Stalin by nikdy nemohl dosáhnout tak gigantických úspěchů, kdyby na to šel silou, vražděním a mocí. Byl to lidumil, miloval ruský národ, ruský lid a pracoval pro jeho dobro. To všechno od něj ruský lid s nadšením přijímal, a proto šel za Stalinem kamkoliv bylo potřeba. To je ten hlavní důvod, proč Stalin vyhrál válku. A protože je takové myšlení pro západ absolutně nepřijatelné, je potřeba zničit veškeré záznamy o této skvělé epoše a na to, co zbyde, je potřeba naházet tak vysokou vrstvu bláta, že to žádný běžný člověk nikdy neprokoukne. Tak abychom si to ujasnili: Existuje jen jedno společenské řízení, které je vstřícné člověku a tím je POSPOLNÁ SPOLEČNOST. Nemyslím tím prvobytně pospolnou společnost, kterou tak pejorativně nazvali prolhaní dějepisci dle nich první období lidské civilizace, ale prostě pospolnou společnost, jako nejvyšší formu společenského řádu, která ctí člověka a rodinu. Lenin se Stalinem se tomuto modelu pokusili přiblížit, ale nepovedlo se to, i když to zpočátku vypadalo nadějně. Na opačném konci k pospolné společnosti se nachází otrokářství a kapitalismus, což je v zásadě totéž. Celý západ jako jeden muž bojuje proti Rusku a pokouší se ho zničit, protože ví, že on sám je nejprohnilejší systém, jaký tady kdy byl a může existovat jedině parazitickým způsobem na úkor někoho jiného. Je to kdo z koho a oni to ví. V tuto chvíli už je jasné, že tento satanský řád to má spočítané a jejich dny se velmi rychle krátí.
Shrnutí
Nikdo jiný než génius, by nedokázal z agrárního a nevolnického Ruska počátku 20. století vytvořit prosperující moderní stát. Převzal dřevěný pluh a odevzdal vyspělý jaderný průmysl.
Nikdo jiný než volchv, by nedokázal v tak krátkém čase vytvořit z úplné nuly těžký sovětský průmysl, schopný vyrábět konkurenceschopné zbraně a těmito zbraněmi porazit v té době nejmodernější německou armádu.
Nikdo jiný než slovanský žrec, by nedokázal vytvořit takový politický a ekonomický systém, který by nejen perfektně fungoval, ale byl vytvořen ve prospěch prostého venkovského lidu. To se stalo tehdy v Rusku poprvé a naposledy. Proto chce západ tak intenzivně vymazat celé stalinské období z dějin, protože to bylo právě selhání západu, díky kterému se nepodařilo tomuto zázraku lidských dějin zabránit, přestože proto dělali úplně všechno.
Kdyby nebyl Stalin takový génius a nepodařilo se mu takový ekonomický zázrak stihnout udělat do zahájení 2. světové války, dopadlo by to tak, že by nejprve Hitler ovládnul celou Evropu a Sovětský Svaz a následně by se Britská koruna zbavila Hitlera a převzala dobitá území pod svoji správu. Takový byl plán. Nikdo nepočítal s tím, že by se Stalin dokázal s nacisty vypořádat. Sovětský Svaz válku vyhrál a Evropa si mohla na chvíli oddechnout. Dokud byl Stalin ve vedení Sovětského Svazu, byl tento stát neporazitelný. Ekonomický systém měl tak vysokou míru produktivity, že by snadno předhonil o koňské délky celý svět. To nemohl západ připustit, a proto se začalo už koncem 40. let pracovat na likvidaci Stalina.
Konec zázraku
Po jeho smrti byl na jeho místo dosazen debílek Chruščov, pologramotný vlastizrádce, kterého si západ vodil, jak potřeboval. Prostřednictvím něho začali postupně likvidovat všechno to skvělé, co předtím Stalin vybudoval. Samozřejmě byly okamžitě zahájeny čistky v takovém rozsahu, jaké neměly nikde na světě obdoby. I tyto milióny mrtvých byly následně připsány Stalinovi. Přestože západ investoval obrovské peníze na likvidaci ekonomického zázraku, nedařila se likvidace společnosti tak rychle, jak si mocní představovali. Stalinem zavedený systém měl tak obrovskou setrvačnost a popularitu u prostých lidí, že trvalo 40 let, než se ho podařilo aspoň částečně rozložit.
Primitiv Chruščov byl u moci od smrti Stalina v roce 1953 až do roku 1964, kdy ho nahradil Leonid Iljič Brežněv. V roce 1982 převzal žezlo Andropov, pak Černěnko a v roce 1985 tomu zasadil ránu z milosti Gorbačov. To byl definitivní konec Sovětského Svazu stalinského typu v tom nejlepším slova smyslu. Další období temna za osmileté vlády alkoholika Jelcina přivedlo zemi do takové bídy a zoufalství, v jaké nebyla ani za cara.
V roce 2000 se úřadu prezidenta ujal Vladimír Vladimírovič Putin a v ten okamžik začala záchrana nejen Ruska, ale také Slovanů, o které budu psát v samostatném článku.
Přál bych si, aby si každý po přečtení tohoto článku uvědomil, že jestliže bude dál bezmyšlenkovitě opakovat protistalinské mantry o 60ti miliónech zavražděných v gulagu, tak bez ohledu na to, jestli tomu věří nebo nevěří, nestoudně lže. Celý svět by měl začít přemýšlet, jak se za tuto špínu, co za ta desetiletí na Rusko naházel, omluví. Včetně všech pohádek o tom, jak nás za druhé světové války osvobodili Američané nebo dokonce američtí vojáci převlečení za ruské!
Závěr
1. Stalin byl největší velikán 20. století! Dokonce se nabízí rozšíření tohoto výroku na mnohem delší dobu a větší region, ale držme se zatím při zemi.
2. Jestli bych Stalinovi mohl něco zásadního vytknout, tak by to byla příliš velká lidskost, která mu nedovolovala likvidovat svoje nepřátele tak, jak by si za své skutky zasloužili. Například Trockij měl být podle mě zlikvidován ještě za Lenina. Ano, nešálí vás zrak, klidně si tento odstavec přečtěte víckrát, stojím si za ním.
3. Pravděpodobně poslední génius, poslední titán, kterého lidstvo mělo (nepočítám současné prezidenty trumpa a putina – protože ti nejsou z tohoto světa).